Stát musí vrahovi zaplatit 120 tisíc kvůli průtahům

Muž se svým komplicem zastřelil na Ústecku dalšího muže v roce 2002. Střelec dostal 14 let vězení a současně s tím začal i civilní spor o odškodné, které požadoval syn zastřeleného. Spor u Ústeckého krajského soudu začal v roce 2007 a soudům se ho podařilo uzavřít po těžko uvěřitelných 15 letech a 7 měsících. Nešlo přitom o žádný komplikovaný případ.

Vrah se po skončení soudního řízení začal domáhat odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení, za což chtěl 320 tisíc korun. Ministerstvo spravedlnosti platit nechtělo, a tak došlo na soud. Obvodní soud pro Prahu 2 nárok zamítl s tím, že vraha nemusela sžírat po dobu procesu žádná nejistota, neboť byl jasným viníkem a šlo jen o to, kolik bude platit.

„Řízení pro něj mělo snížený význam, neboť během něj neprojevil ani náznak lítosti. Dále nevyužil možnosti uzavřít smír. Naopak proti rozsudku soudu prvního stupně podával řadu nedůvodných opravných prostředků. Svým trestným jednáním celé řízení zapříčinil,“ rozhodl prvoinstanční soud s tím, že mu musí stačit jen konstatování, že došlo k porušení práva.

Jenže vrah se odvolal a Městský soud v Praze mu co do částky 119 200 korun přitakal, což potvrdil i Nejvyšší soud. Ministerstvo spravedlnosti se pak obrátilo na Ústavní soud s tím, že by se mělo přihlédnout k tomu, že muž sám soudní řízení zapříčinil, když se vraždy dopustil.

„Ve srovnání s ním způsobenou újmou, tedy spácháním vraždy, je jeho vlastní újma v důsledku dlouho trvajícího řízení nesrovnatelná. Peněžní zadostiučinění je naopak v rozporu s principy spravedlnosti,“ argumentovalo ministerstvo.

Jenže senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou pro takovou obhajobu neměl pochopení. „Náležitá ochrana ústavních práv, včetně práva na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, náleží každému,“ napsali soudci do verdiktu, který v těchto dnech zveřejnili.

„Je zcela nutné odmítnout názor, aby nota bene stát benefitoval z neschopnosti jeho orgánů provést nikoliv složité soudní řízení ve lhůtě kratší než 15 let, tedy za dobu delší než činil výkon trestu odnětí svobody uložený za spáchanou vraždu,“ stojí v rozhodnutí.

Soudci se podle verdiktu neztotožňují s naznačovaným názorem, že pachatel vraždy už by se nikdy u žádného soudu neměl dočkat žádného peněžního odškodní za porušení jeho práv.

„Státní orgány zjevně po dlouhou dobu selhávaly při výkonu svých ústavních povinností a je zcela souladné s principy spravedlnosti, aby za to byly dotčené osoby přiměřeně kompenzovány,“ uzavřel soud.