Spadla z půjčeného koně a ten ji ušlapal. Hřebčín v Kladrubech musí pozůstalé zaplatit 400 tisíc

A právě Nejvyšší soud nařídil krajskému soudu se případem, který se táhne dlouhých osm let, zabývat. Soud tedy nerozhodoval o míře zavinění kohokoli, ale o takzvané objektivní odpovědnosti.

Měl posoudit nehodový děj na Hubertově jízdě pořádané žalovaným Národním hřebčínem v Kladrubech nad Labem. Společensko-sportovní akce na závěr jezdecké sezony se zúčastnili jezdci z řad veřejnosti na starokladrubských koních zapůjčených hřebčínem.

„To je podstatné pro úvahy soudu o objektivní odpovědnosti vlastníka zvířete za škodu, které zvíře způsobí na zdraví či majetku,“ řekl předseda soudního senátu Jan Ducháček.

Pokud se chtěl žalovaný hřebčín této objektivní odpovědnosti zbavit, musel dokázat, že při pořádání Hubertovy jízdy nic nezanedbal, a to zejména při dozoru nad koněm, kterého ženě svěřil.

Škoda mohla vzniknout i jiným působením. Tou skutečností mohl být dron, který Hubertovu jízdu snímal. Nikdo ale neví, kde se pořádně pohyboval, v jaké výšce, v jakém místě a s jakým hlukovým projevem. Záznam se nikdy nedohledal.

„Hřebčín svoji obranu postavil na zpochybnění samotné objektivní odpovědnosti. Postupně upravoval svá tvrzení, kde dron byl, že nebyl nad překážkami, že byl vysoko. Podle našeho přesvědčení měla tato tvrzení nějaký vývoj. Někteří svědci dron evidovali i v trase. Pokud znalci Dražan i Neumann uvedli, že by si zajistili kontrolu nad dronem, bylo procesní odpovědností žalovaného, aby prokázal, že se dron nemohl podílet byť jen na potenciálním riziku nehody, a to se žalovanému hřebčínu nepodařilo,“ řekl Ducháček.

Dodal, že za této situace bylo jedno, co způsobilo pád žalobkyně, proč spadla a následně se dostala pod kopyta a kůň ji ušlapal.

Nejvyšší soud také chtěl, aby hřebčín prokázal, zda se na pádu nějak spolupodílela i jezdkyně. Až v samotném konci celého řízení se objevilo tvrzení o tom, že před začátkem Hubertovy jízdy byla hřebčínem doporučena bezpečnostní vesta. Současně vyšlo najevo, že byli jezdci poučeni, že se v případě pádu mají pustit otěží.

To ale v tomto případu jezdkyně neučinila. Proto se odvolací senát přiklonil k úvaze okresního soudu, že jí lze přičíst spoluúčast a tu ohodnotil na jednu třetinu. Takže snížil sumu z přiznané částky 60O tisíc korun na 400 tisíc.

Soud také uložil hřebčínu a spolužalované Generali České pojišťovně společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení před okresním soudem v částce 277 530 korun a 21 982 korun za odvolací řízení.