Soudkyně pojede do věznic, kde 20 let seděl neprávem odsouzený Tempel. A vezme ho s sebou

Tempel strávil za mřížemi dvacet let, než ho v roce 2021 po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a následně i českého Ústavního soudu zprostili definitivně obžaloby z dvojnásobné vraždy. Tím zrušili původně uložený trest na doživotí a propustili muže pro nedostatek důkazů na svobodu.

U Obvodního soudu pro Prahu 2 se nyní domáhá po státu, přesněji po ministerstvu spravedlnosti, odškodného 86 milionů korun za své nezákonné trestní stíhání.

Tamní soudkyně Babičková se rozhodla na žádost Tempela provést místní šetření v pražské pankrácké a také ve valdické věznici, aby zjistila, co z jeho tvrzení o takřka nelidských podmínkách je či není pravda. Spolu s ní se mají jednání přímo za mřížemi zúčastnit právníci obou stran i samotný Tempel.

Zatímco pražská Pankrác s tímto požadavkem neměla problém a souhlasila, u Valdic soudkyně narazila.

„Nechtějí vás tam ve vězení s tím, že jste populární mezi vězni a pro věznici bezpečnostní riziko,“ uvedla na úterním jednání Babičková s tím, že Valdice nepovolily Tempelův vstup do objektu. Souhlasily sice s místním šetřením soudu, ale bez Tempelovy účasti.

Jenže soudkyně na to má jiný názor. „Není důvod vás vylučovat z jednání ve vězení, protože jde fakticky o jednání soudu,“ měla jasno Babičková v tom, že míní osvobozeného vězně vzít s sebou.

Pokud se podle ní ve Valdicích obávají nějakého bezpečnostního rizika, mohou prý přijmout opatření. Doplnila, že rozhodnutí vedení tamní věznice zakázat Tempelovi vstup má nižší váhu než občanský soudní řád, který místní šetření soudu za účasti všech aktérů kauzy umožňuje.

Proto prý bude požadovat jeho účast, o kterou sám Tempel podle svých slov stojí.

Samotné šetření ve věznicích by se mělo uskutečnit v příštích třech měsících. Soudkyně ho chce natočit i na kameru, aby o něm byl záznam. Ve hře je pak tentýž krok i u věznice Mírov, kde měl rovněž strávit několik let.

U soudu tvrdí, že se k němu ve věznicích chovali jinak než k ostatním odsouzeným, měl prý mnohem přísnější režim, často byl v izolaci, ponižován, nesměl takřka pracovat, převáželi ho vždy za účasti zásahové jednotky a střežili ho víc než ostatní.

To v úterý potvrdil i svědek Martin Válek, který s Tempelem seděl ve Valdicích a na Mírově, a dodnes si odpykává trest za vraždu a také za distribuci drog přímo ve vězení.

„Tempel byl umístěn na nejpřísnější oddělení ještě dřív, než dostal pravomocně trest na doživotí… Je to tam masakr a těžké. Jsou tam častější kontroly, když jdete na vycházku, musíte se svlékat do naha,“ popisoval Válek svůj pohled na nejpřísnější oddíl ve vězení.

Zatímco jeho prý eskorta vozila k soudům stejně jako teď v běžném vězeňském autobuse, Tempel mě prý speciální kolonu za účasti zásahové jednotky. Do kantýny ho prý vodili vždy nejméně dva dozorci spoutaného. „Chtěl za mřížemi pracovat, ale neumožnili mu to,“ poznamenal Válek.

O tom, že vůči Tempelovi se ve věznicích chovali jinak ve srovnání s ostatními, a to i rovněž doživotně odsouzenými, v úterý hovořili i bývalá speciální pedagožka a také vychovatel z věznice Bělušice. Tam byl Tempel naposledy před svým propuštěním.

„Věděla jsem, jak je označený, jako doživotně odsouzený, ale neměla jsem z něho strach,“ podotkla bývalá pedagožka Monika Tomášková. Přístup věznice k Tempelovi byl podle ní jiný hlavně v tom, že nemohl pracovat. „Nevím, z jakého důvodu tomu tak bylo,“ konstatovala. I přes její doporučení tam rovněž nedostal povolení k soukromé návštěvě rodiny.

Také bývalý vychovatel Mattias Insanti připustil, že Tempela hlídali dozorci víc, chodili s ním vždy dva, u ostatních na doživotí odsouzených tomu tak nebylo. Tempel až na jednu krátkou výjimku nemohl pracovat, důvodem byla podle vedení věznice bezpečnost. „Nedávalo mi to smysl,“ poznamenal svědek s tím, že s ním vycházel dobře, stejně tak pedagožka.

Jednání bude pokračovat 30. dubna.