Soud v Mostě rozhoduje o propuštění nejdéle vězněného Čecha

Pětašedesátiletý Navrátil se jednání účastní prostřednictvím videokonference z věznice v Bělušicích, kde si odpykává trest.

Psycholožka věznice při minulém jednání soudu propuštění Navrátila na svobodu nedoporučila, protože u něj podle jejího názoru přetrvává porucha osobnosti.

Připomněla, že odsouzený byl v minulosti vyřazen z programu zaměřeného na řešení zátěžových situací. „Neakceptoval pravidla sezení,“ vysvětlila psycholožka.

Navrátil žádal o propuštění v minulosti opakovaně. Loni v září mostecký soud návrhu na podmíněné propuštění Navrátila vyhověl. Krajský soud ale rozhodnutí v prosinci v neveřejném zasedání zrušil.

Záruku za Navrátila pozastavil letos spolek Oikia, nově záruku nabídla Společnost pro právní stát.

Podle žalobce Jakuba Procházky je poměrně radikální rozpor mezi znaleckým posudkem zpracovaným na Navrátila v roce 2022 a tím, který byl zpracován v současné trestní věci. To byl jeden z důvodů, proč státní zastupitelství podalo stížnost proti rozhodnutí mosteckého soudu z loňského září.

Podmínky pro podmíněné propuštění jsou tři. První je uplynutí nejméně 20 let trestu u doživotně odsouzených. Druhou je, že odsouzený svým chováním a plněním povinností ve vězení prokázal polepšení. Třetí podmínkou je, že lze od odsouzeného očekávat řádný život.

Vocásek vraždil kvůli údajnému vyřizování osobních účtů a ze zištných důvodů a jeho zločiny se vyznačovaly velkou brutalitou. Je jedním z posledních vězňů odsouzených v Československu k trestu smrti. Nebyl popraven díky změně režimu v listopadu 1989, která kromě jiného přinesla i zrušení absolutního trestu. V srpnu 1990 mu soud původní trest změnil na doživotí.

Vocásek se narodil do rodiny alkoholiků a trpí vrozenou poruchou intelektu, na hranici lehké mentální retardace. Při výsleších mu naměřili nízké IQ 77, přičemž průměrná hodnota je 85–115. Kvůli nízké inteligenci ani nedochodil učiliště.

Jeho první obětí se stal osmačtyřicetiletý invalidní muž, kterého na Nový rok 1987 ubil kladivem a ubodal šroubovákem. O čtyři měsíce později zavraždil dvanácti bodnými ranami nožem devětašedesátiletého náhodného známého.

Později vyšlo najevo, že podobně napadl už v roce 1984 dalšího muže, jenž jeho útok kladivem přežil. Všechny oběti se stejně jako on pohybovaly na okraji společnosti.