Článek
Podle znalce netrpí Vocásek duševní poruchou. Jeho intelekt je vrozeně nízký. Nepije alkohol a neužívá drogy. Z psychiatrického hlediska není pro společnost nebezpečný. Riziko recidivy je prý poníženo. „Doznal významné osobnostní změny,“ řekl znalec.
Státní zástupkyně v závěrečné řeči navrhla, aby soud žádost o podmíněné propuštění nejdéle vězněného Čecha zamítl. Podle ní Vocásek, nyní Navrátil, svého činu nelitoval, lituje jen sebe a napravil se jen částečně.
Jeho obhájce se naopak domnívá, že jsou splněny všechny podmínky pro jeho propuštění. Ve vězení se podle něj dostatečně změnil, aby dostal šanci.
O podmínečné propuštění Vocásek usiloval již několikrát. Trest si odpykává v Bělušicích na Mostecku, proto se jeho žádostí zabývá mostecký soud. Jednání probíhalo videokonferenčně, média ho mohla sledovat v jednací síni. Během toho ale bylo zakázáno pořizovat zvukový a obrazový záznam.

Zdeněk Vocásek (vpravo) u soudu. (V původní verzi článku byla za Vocáska omylem označena osoba vlevo.)
Vocásek se narodil do rodiny alkoholiků, kvůli nízké inteligenci ani nedochodil učiliště. Vraždil kvůli údajnému vyřizování osobních účtů a ze zištných důvodů a jeho zločiny se vyznačovaly velkou brutalitou.
Mám našetřeno a kde bydlet
Svou žádost během výpovědi zdůvodnil tím, že má našetřeno 350 tisíc korun a má zajištěné bydlení, na kterém se předběžně dohodl s probační a mediační službou. Dušoval se, že se bude vyhýbat alkoholu a že v rámci zdravotních možností bude pracovat.
Ke svým činům řekl, že jich lituje. „Byl jsem špatný člověk. Nevážil jsem si života jiných lidí,“ vypověděl s tím, že se ve vězení napravil.
Pokud by byl propuštěn, šest měsíců by strávil v probačním domě, kde by se připravoval na běžný život.
Podle vězeňské služby vykonává trest bez problémů a má několik kázeňských odměn.
Za muže se u soudu zaručil spolek Oikia. „Záruku dáváme s respektem, pokorou, ale bez obav,“ řekl u soudu předseda spolku Václav Mitáš, který jako vězeňský kaplan zná Navrátila od roku 2007. „Přimlouváme se za povinnost uložit mu v případě propuštění půlroční resocializační program v probačním domě. Máme v plánu se vidět osobně minimálně jednou měsíčně, bude mít povinnost dvakrát do týdne mi telefonovat. Je poučen o tom, jak se má chovat, pokud by se dostal do krizové situace,“ uvedl Mitáš.
Bydlení nabídla Navrátilovi církev adventistů. „Svůj trest si odpykal,“ řekla žena, členka církve, která by poskytla muži byt k pronájmu na venkově. Uvedla, že si myslí, že je Navrátil na život na svobodě připraven, chce si najít práci.
Jeho první obětí se stal osmačtyřicetiletý invalidní muž, kterého na Nový rok 1987 ubil kladivem a ubodal šroubovákem. O čtyři měsíce později zavraždil dvanácti bodnými ranami nožem devětašedesátiletého náhodného známého. Později vyšlo najevo, že podobně napadl už v roce 1984 dalšího muže, jenž jeho útok kladivem přežil. Všechny oběti se stejně jako on pohybovaly na okraji společnosti.

Vězeň Zdeněk Vocásek na snímku z roku 2011
Vocásek je jedním z posledních vězňů odsouzených v Československu k trestu smrti. Nebyl popraven díky změně režimu v listopadu 1989, která kromě jiného přinesla i zrušení absolutního trestu. V srpnu 1990 mu soud původní trest změnil na doživotí, čímž se stal prvním doživotním vězněm v České republice. Vocásek si ve věznici změnil příjmení na Navrátil.
Doživotí si kromě Vocáska v českých věznicích odpykává 48 dalších vězňů, z toho tři ženy. Na svobodu se z lidí, odsouzených k tomuto trestu, dostali tři. Prvním byl Jiří Kajínek, kterému v květnu 2017 udělil milost prezident Miloš Zeman a jenž za mřížemi strávil 23 let. Druhým byl František Müller, kterého odsoudila německá justice za účast na pokusu o loupežnou vraždu klenotníka, propuštěn byl v roce 2018 po odpykání 20 let.
V říjnu 2021 byl propuštěn z vězení Robert Tempel, který ve věznicích strávil zhruba 20 let. Obžaloby z vraždy byl zproštěn pro nedostatek důkazů po zásazích Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a českého Ústavního soudu (ÚS). Nyní se Tempel u soudů domáhá odškodného.

Vocásek si trest odpykává ve věznici v Bělušicích.
