Soud chyboval v matematické úloze při změně peněžitého trestu na vězení. Zasáhl Ústavní soud

Na začátku byl peněžitý trest milion korun, který odsouzený muž splatil jen zčásti. Soud tak přistoupil k tomu, že z nezaplacené částky vypočetl počet dní, které měl muž strávit místo toho ve vězení. Královehradecký krajský soud prostým matematickým výpočtem došel k závěru, že muž si má za neuhrazenou část odsedět 401 dní.

Jenže muž v mezidobí uhradil další částku a vrchní soud ve svém výpočtu došel k závěru, že muž má strávit za mřížemi 343 dní. Muž poté znovu něco málo zaplatil, a proto znovu rozhodoval krajský soud. A ten rozhodl, že muž si odsedí 372 dní, tedy více než před zaplacením. Krajský soud totiž zjistil, že vrchní soud si popletl zaplacenou a nezaplacenou částku, proto došel k jinému výsledku.

Muž se proti takovému postupu bránil a celkem logicky se mu nelíbilo, že byť ještě část peněz zaplatil, měl by sedět ve vězení delší dobu. „Skutečnost, že zaplatil dalších 20 000 Kč, tak soudy v podstatě zneužily ke změně rozhodnutí, v jejímž důsledku byl stěžovateli uložen o 29 dní delší trest oproti předchozímu rozhodnutí vrchního soudu,“ stálo ve stížnosti.

Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou se pak postavil na mužovu stranu.

„Krajský soud sice provedl nově aritmeticky „správný“ výpočet přeměny denních sazeb, tím ale došlo ke zpřísnění náhradního trestu o 29 dní ve srovnání s jeho výší stanovenou předchozím rozhodnutím vrchního soudu. Takový postup je však ústavně nepřípustný,“ zdůraznila Zemanová s tím, že šlo o porušení právní jistoty, neboť rozhodnutí vrchního soudu bylo již pravomocné.

Ústavní soud připomněl, že rozhodnutí o stanovení konkrétní délky trestu není nějaký informativní přípis, který lze ignorovat a přepočítat.

„Případ se dotkl reálného problému neexistujícího způsobu, jak z vadného rozhodnutí řádně vypočítat délku náhradního trestu po splacení další části peněžitého trestu. Ústavní soud si je vědom toho, že nebude-li dána možnost vadné rozhodnutí napravit opravným prostředkem nebo opravným usnesením, neexistuje žádné ideální řešení pro další soudní rozhodování. Není ale možné vadné rozhodnutí ignorovat a postavení odsouzeného tím zhoršit,“ dodali soudci.