Hlavní obsah

Případ mrtvého narkomana je soubojem soudních znalců

Právo, Jiří Bednář

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

HRADEC KRÁLOVÉ

Senát královéhradeckého Krajského soudu byl v úterý nucen na neurčito odložit rozhodnutí o případu zemřelého narkomana Michala Onufera z Vrchlabí. Ve znaleckých posudcích byly tak hluboké rozpory, že soudci nařídili přizvání dalších expertů.

Foto: Jiří Bednář, Právo

Roman Tobolka na lavici obžalovaných.

Článek

„Ve věci jsou dva rozporuplné posudky, takže hlavní líčení odročujeme na neurčito zejména kvůli vypracování nového znaleckého posudku,“ prohlásil předseda senátu Miloslav Ježek.

Případ začal už v listopadu 2001. Po tehdy sedmadvacetiletém Onuferovi se slehla zem a policie po něm začala pátrat jako po nezvěstném. V březnu následujícího roku likvidovali dělníci nepoužívanou klubovnu ve vrchlabském autokempu tak, že ji zapálili. Při následném odklízení trosek našli torzo těla bez rukou a hlavy. Později se prokázalo, že jde o Onuferovy ostatky.

Kriminalisté usoudili, že Onufer zemřel na předávkování pervitinem a že drogu mu podal jeho známý Roman Tobolka. Ten byl obviněn, že kolabujícímu Onuferovi nepomohl, tělo zbavil hlavy i končetin kvůli ztížení identifikace a skryl pod podlahu staré klubovny. Tobolka to popřel, ale hradecký soud jej před rokem potrestal deseti lety vězení. Vrchní soud v Praze však na podzim rozsudek zrušil a kauzu vrátil k novému projednání.

Znalci se nemohou shodnout

Obhájce přitom předložil svou verzi. Zpochybnil tvrzení o drogovém předávkování a uvedl, že Onufer mohl zemřít při epileptickém záchvatu.

Obhájce přitom předložil svou verzi. Zpochybnil tvrzení o drogovém předávkování a uvedl, že Onufer mohl zemřít při epileptickém záchvatu.

Soudní lékařka Lenka Nencková to podpořila tvrzením, že vzhledem ke stavu mrtvoly nebylo možno příčinu smrti spolehlivě zjistit, nicméně pokud by se Onufer těsně před smrtí předávkoval, stopy drog by se našly ve vzorcích tkání, odebraných z jater a plic zemřelého. „Ale provedené analýzy byly negativní,“ zdůraznila Nencková.

Její kolega Josef Pleskot však řekl, že stopy po pervitinu nemusely být v žárem devastovaných orgánech mrtvého zjistitelné. Připustil také možnost, že na zohavení těla neměl Tobolka žádný podíl. „Hlava mohla být oddělena před požárem, ale je také možné, že došlo k jejímu odhoření,“ řekl Pleskot.

Znalci se neshodli ani v odhadech, jaké teplotě byly vystaveny orgány, z nichž analytici zjišťovali přítomnost drogy. Pleskot tipoval 600 až 800 stupňů, Nencková a toxikolog Jaroslav Zikmund hovořili o teplotě do jednoho sta stupňů. Verzi o epilepsii označila neuroložka Hana Nyplová za krajně nepravděpodobnou, protože Onufer v minulosti neměl s touto nemocí problémy.

Státní zástupce Milan Vacek je stále přesvědčen, že Tobolka je za Onuferovu smrt odpovědný. „Nesporné je, že ke smrti poškozeného došlo v Tobolkově přítomnosti. Vezl jej údajně do nemocnice, Onufer cestou zemřel a tělo bylo následně ukryto ve Vrchlabí,“ řekl Vacek.

Reklama

Výběr článků

Načítám