Článek
Odvolací soud se řídil názorem nadřazeného soudu a konstatoval, že pro kvalifikaci trestného činu zabití nebyly splněny zákonem dané podmínky. Součástí trestu je i protitoxikomanické léčení.
Ke konfliktu došlo před dvěma lety v ústecké městské čtvrti Severní Terasa. Obžalovaný se s poškozeným náhodně potkal v parku, oba byli pod vlivem pervitinu. Malý na policii vypověděl, že se vložil do hádky partnerů, protože muž začal ženu napadat. Podle obžaloby vytáhl během hádky nůž a svého soka několikrát bodl do břicha a hrudníku. Nůž prý nosil pro případ, že by potřeboval něco přeříznout nebo k nakrájení klobás.
Podle svědků i názoru ústeckého soudu to byl ale poškozený, kdo byl primárním agresorem. Byl to on, kdo inicioval fyzické násilí, zasadil první ránu, a Malý se po většinu času bránil. V obraně pak muže pětkrát bodl, nijak nebezpečně, ale stačilo to na to, aby poškozený přestal útočit. Soud rány označil dokonce jako „varovné“. Jenže Malý se k protivníkovi ještě vrátil a dvakrát mu vrazil nůž do břicha, čím podle soudu překročil meze nutné obrany, na kterou se to snažil uhrát. Ústecký soud nicméně čin překvalifikoval z pokusu o vraždu na pokus o zabití, mimo jiné i kvůli „zavrženíhodnému jednání ze strany poškozeného.“
Odvolací soud následně v loni v srpnu verdikt potvrdil. Do věci se ovšem vložila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která podala dovolání k Nejvyššímu soudu. „Poškozený v rozhodný okamžik v tomto směru obviněnému nevyhrožoval a nepoužil proti němu žádnou zbraň. Navíc obviněný zahájil rozhodný útok proti tělu poškozeného až po určité časové prodlevě, a to poté, co se oba zastavili, byli od sebe vzdáleni nejméně pět metrů a obviněný se o své vlastní vůli vrátil k poškozenému,“ uvedla Bradáčová v dovolání, které Nejvyšší soud vyslyšel a vrátil pražskému vrchnímu soudu k novému projednání.
