Článek
I kdyby jí dali soudci za pravdu v tom, že byl porušen zákon, již pravomocný rozsudek z Olomouce nelze změnit. Nejvyšší soud ale může svými závěry pouze určit, jak mají ostatní soudy v obdobných kauzách postupovat.
Jde totiž o vůbec první případ, kdy soud změnil trest na základě redefinice znásilnění a nově platné změny v trestním zákoníku. Jenže tak udělal ve prospěch obviněného.
Kauza sexuálního zneužití tehdy ještě ani ne desetileté dívky se odehrála v únoru 2022 v rodinném domě v jedné obci na Hodonínsku. Děda dostal na starost hlídání vnučky, která k němu měla respekt a důvěru, když rodiče odjeli na oslavu.
Tehdy šedesátiletý muž se pořádně posilnil alkoholem a zeptal se vnučky, zda jí není zima s tím, ať si lehne k němu na gauč. Z něj přitom sledoval porno v televizi. Když to dívka udělala, svlékl ji a začal vnučku jednou rukou osahávat na přirození a přitom masturboval. Činil tak přesto, že holčička plakala, bránila se tak, že ho bila pěstmi do hlavy a křičela, že všechno poví matce.
Muž před soudy nezapíral a ke svému chování se přiznal. „Je mi líto, co jsem jí udělal. Bylo to pod vlivem alkoholu. Strašně se stydím. Těžce to nesu a v životě se s tím nesmířím,“ kál se muž před soudem.
Ten původní, brněnský krajský, posoudil dědovo jednání vůči vnučce jako znásilnění a loni v březnu mu uložil pětiletý trest vězení, když muži hrozilo pět až dvanáct let za mřížemi. V mezidobí však od letošního ledna vešla v platnost novela trestního zákoníku upřesňující, co je a co už není znásilnění, a také zavádějící nový trestný čin sexuální útok.
A právě na sexuální útok odvolací Vrchní soud v Olomouci jednání muže překvalifikoval, načež pachateli uložil jen tříletou podmínku s pětiletou zkušební dobou. Přitom i za tento nový trestný čin lze vyměřit trest v rozmezí od tří do dvanácti let.
„Museli jsme reagovat na novelu trestního zákoníku. Podle té už žalované jednání není znásilněním, ale sexuálním útokem. Spodní hranice zákonné sazby u tohoto trestného činu není pět let jako u znásilnění, ale tři. A právě to je hranice, kdy lze ještě trestat podmínkou,“ vysvětlila v lednu soudkyně vrchního soudu Alena Mihulová.
Ministerstvo spravedlnosti ani jeho šéfka s tím ale nesouhlasí. „Tou stížností vyjadřujeme, že je to nezákonný, nesprávný postup soudu…To jsou věci, které snižují důvěryhodnost justice,“ řekla na dotaz Novinek ministryně Decroix.
„Podle našeho názoru dochází k excesivnímu snížení trestu, což není správné. Není tam zohledněno právo obětí. Máme za to, že je to nezákonné rozhodnutí,“ doplnila ministryně při čtvrtečním setkání s novináři.
Ministerstvo tvrdí, že byl daný skutek znásilněním i po účinnosti novely. Vadí mu i to, jak soud řešil otázku bezbrannosti dítěte s přihlédnutím k tomu, že dívka se svému dědečkovi bránila. Připomnělo, že podle aktuální úpravy se dítě do 12 let pokládá za bezbranné. Pravomocnému rozsudku vytýká také závažné vady v dokazování.
Verdikt to nezmění
Rozhodnutí v tomto případu nelze změnit ani podanou stížností ministryně. Je však podle ní zásadní pro to, aby byla nastavena judikatura do budoucna. „Stížnost má velkou důležitost, protože bude stěžejní, jakým způsobem bude vykládána redefinice znásilnění,“ míní Decroix.
Nejvyšší soud by podle ní měl při rozhodnutí o kauze výhledově nastavit pravidla, jakým způsobem se má v takových případech postupovat a rozhodovat. „Věřím, že se nám tím podaří nastavit správný výklad zákona,“ dodala Decroix.
Podle ředitelky odboru dohledu a kárné agendy ministerstva Kateřiny Skalkové byla kauza muže, který zneužil svou vnučku, sice první, ale nikoli jediná, kde soudy přihlédly ke změně zákona. „Už jsme zaznamenali několik takových případů a vyhodnocujeme je,“ uvedla na dotaz Novinek Skalková, jejíž odbor stížnost pro ministryni připravoval.
Definice znásilnění se po novele změnila ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk podle principu „ne znamená ne“. Nově zahrnuje pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky jako je například zmíněné osahávání nyní spadají pod trestný čin sexuálního útoku.
