Hlavní obsah

Odhalit zloděje královských dokumentů nebude pro policii jen tak

Právo, pab, mhr, den

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Odhalit zloděje, který ukradl z chebského archívu stovky cenných královských písemností v mnohamiliónové hodnotě, bude pro policii tvrdým oříškem. Od zločinu totiž uplynulo více než patnáct let a během této doby mohly odcizené relikvie projít rukama řady překupníků.

Foto: Miloslav Hradil, Právo

Policisté zatím marně pátrají mj. po originálu Apianovy mapy světa z roku 1520, kterou zloděj loni odcizil z Vědecké knihovny v Olomouci.

Článek

„Když někoho nechytnete přímo při krádeži, tak mu to jen těžko prokážete. A pokud se to už podaří, pak takový člověk dostane u soudu směšný trest,“ řekl šéf západočeského oblastního archívu Petr Hubka s narážkou na případ příbramského filatelisty Zdeňka Mazura, který loni dostal u českobudějovického krajského soudu podmínku za krádeže desítek historických listin v několika českých archívech.

Z chebského archívu zmizelo více než tisíc historických dokumentů, převážně dopisů panovníků od Karla IV. po Marii Terezii včetně jejich pečetí a podpisů. Odhalila to inventura, která trvala od roku 1994 celých deset let. [celá zpráva]

Loni se část z nich se objevila na aukci v Rakousku, ředitel archívu Karel Halla proto podal trestní oznámení.

Karlovarští kriminalisté se ve spolupráci se zahraničními kolegy snaží už několik měsíců zločineckou síť rozkrýt. Spoléhají hlavně na rakouské partnery. Bližší informace zatím nechtějí sdělit, mohlo by jim to narušit vyšetřování. „Pachatelé se vlastně nemusejí ani bát nějakého přísného trestu. Jestliže soud nepošle do vězení člověka, který krade věci nevyčíslitelné hodnoty, není tady žádný odstrašující příklad,“ myslí si Hubka.

Historická mapa z Olomouce se nenašla

Vykradení chebského archívu je výjimečné svou rozsáhlostí, s archívními lapky mají ale zkušenosti archiváři po celé republice. Problém je nejen ve vynalézavosti zlodějů, ale i v časném objevení krádeží. „Teoreticky se na krádež může přijít až za 20 let,“ míní knihovník Vědecké knihovně v Olomouci Rostislav Krušínský, který má na starosti prvotisky a rukopisy.

Loni v březnu se olomouckým kriminalistům podařilo zadržet 47letého Poláka, který v této knihovně odcizil originály historických map. Jedna z nich – Apianova mapa světa z roku 1520 – se dodnes nenašla. Podobná mapa se před časem prodávala na frankfurtském veletrhu za 90 tisíc eur (asi 2,25 mil. Kč).

Podle ředitele Slezského zemského archívu Karla Müllera se na krádeže většinou přijde až při generální inventuře, která se v českých archívech dělá tak jednou za deset let a trvá třeba i rok.

„Archívy řeší dva problémy: musí uchránit vzácné materiály před zloději a poškozením, ale na druhé straně je musí zpřístupnit badatelům. Proto se také kvůli ochraně předmětů zvyšuje u i u nás trend maximální digitalizace dokumentů a jejich on-line zveřejňování,“ doplnil Müller.

„Obdobným případům, jako v Chebu, nelze bohužel zcela zabránit. Jestli-že si někdo půjčí do badatelny svazek, který má třeba dva tisíce stran, jen stěží jej lze kontrolovat pokaždé stranu po straně,“ řekl Právu Krušínský, který je přesvědčen, že krádeže mnohých vzácných děl jsou činěny na objednávku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám