Článek
Dbalý ve své stížnosti tvrdil, že nemůže být potrestán současně za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku. Výkladem právní úpravy se však už dříve obsáhle zabýval velký senát Nejvyššího soudu, na jehož argumenty nyní ústavní soudci odkázali.
Nelíbil se mu ani trest propadnutí majetku, který označoval za nepřiměřeně přísný.
Senát se soudcem zpravodajem Janem Wintrem ale neměl žádný důvod k zásahu.
„Účelem trestu propadnutí majetku a peněžitého trestu je, krom jiného, zajistit, aby se i při zohlednění ne vždy vysoké pravděpodobnosti potrestání a odčerpání výnosů kriminalita skutečně ekonomicky nevyplatila. Ekonomická sankce může i významně převyšovat skutečné výnosy v konkrétní věci,“ vysvětlil Wintr v rozhodnutí, které soud ve středu zveřejnil.
Kauza začala v roce 2014. Dbalý si pak společně s dalšími odsouzenými vyslechl tresty za manipulaci nemocničních tendrů, z čehož měl mít milionové úplatky. V září 2024 jej soud podmínečně propustil z vězení. Stanovil mu sedmiletou zkušební dobu. Dbalý si z desetiletého trestu odpykal více než třetinu.
