Článek
K napadení došlo v červnu 2024 v uzavřeném dvoře věznice v Karviné, kde si oba aktéři odpykávali trest. Rvačku vyvolal starší z mužů, kterého vězeňská služba přivedla na dvůr krátce před tím, než Tulejovi skončila vycházka.
„Pokusil se jej udeřit pěstí, čemuž se obžalovanému podařilo zčásti vyhnout,“ popsal státní zástupce Marián Mácha s tím, že oba muži padli na zem. Tulej ale zareagoval rychleji a minimálně třemi údery zasáhl útočníka do hlavy a obličeje. A když vězeň padl na zem, ještě ho minimálně dvakrát kopl.
Podle obžaloby Tulej, jenž si odpykává předchozí trest na Mírově, způsobil staršímu vězni tříštivou zlomeninu nosních kůstek, zlomeniny čelistí, očnic i jařmových oblouků a zlomeninu čéšky levého kolene, což znalci ohodnotili jako středně těžká zranění. „Jen díky shodě šťastných okolností mu nezpůsobil daleko závažnější poranění,“ doplnil státní zástupce.
Násilník, kterého do soudní síně přivedlo pět zakuklenců vězeňské služby, obžalobu z těžkého ublížení na zdraví u soudu odmítl. „Cítím se být nevinen, nesouhlasím s popisem skutku podle obžaloby, nesouhlasím s navrženým souhrnným trestem jedenácti let. Souhlasil bych, kdyby to bylo jiné,“ řekl.
K soudu dorazil Tulej s biblí, kterou několikrát během jednání políbil. Když si jej předseda senátu Lukáš Delong zavolal k sobě, aby se podíval na fotografie zraněného vězně, otočil se s biblí ve spoutaných rukou k lavici, na níž seděla veřejnost, a řekl: „Já musím, bible je bible, pravda je pravda…“
Potyčku obžalovaný nepopíral. „Nejsem ale žádný Mike Tyson, abych ho dokázal takhle zničit. To jsem ani nechtěl. Měl jsem ho rád, hlavně je to můj krajan z Karviné,“ poznamenal a na adresu oběti dodal, že je osobou zvlášť nebezpečnou.