Článek
„Podivuju se nad tím, jak je vůbec možné, že nešel do detenčního ústavu, ale jen do ústavní péče. To mi rozum nebere. Pokud o tom takto rozhodl soud, tak je to pochybení jako hrom. Vrah, který není příčetný, nemůže být v psychiatrické léčebně,“ má jasno dlouholetý trestní právník a obhájce Jaroslav Ortman.
Připomněl, že bohnická nemocnice není vězeňské zařízení, nemohou se tam s pacienty prát, sebrat je a jen tak spoutat.
I někdejší šéf Vrchního státního zastupitelství v Praze a nyní advokát Vlastimil Rampula se podivuje, že uprchlému pacientovi nařídili ústavní léčbu a nikoli detenci.
„Máme mechanismy pro to, že kdyby se někomu nelíbilo - v tomto případě nejvyššímu státnímu zástupci - uložení ochranného opatření, tak proti tomu může brojit a podat dovolání. Bavme se o tom, zda někdo nemohl zabránit tomu, aby šel (pachatel, pozn. red.) do zařízení bez vězeňského režimu místo do detenčního ústavu,“ sdělil Novinkám Rampula.
Odpovědnost? Hledat se bude těžko
Pokud by však nebezpečný uprchlík něco na svobodě spáchal, vidí Ortman odpovědnost také u ošetřujícího lékaře, který tomuto pacientovi umožnil a schválil vycházku mimo brány nemocnice. Navíc i u těch, kdo tento ústav vedou.
„V takovém případě určitě musí být potrestán lékař v rámci pracovního práva, bude tam odpovědnost nemocnice a pokud by se něco stalo, tak i hmotněprávní. A v případě, kdyby ten člověk zaútočil, tak by mohl být takový lékař obviněn pro obecné ohrožení z nedbalosti, ale to je hraniční. Myslím si, že tam spíš bude civilněprávní a pracovněprávní odpovědnost,“ nastínil Ortman.
Policisté pátrali po uprchlém vrahovi na pražském SmíchověVideo: Aktu.cz
Podle Rampuly je možné hledat odpovědnost rovněž u soudních znalců, na základě jejichž závěrů soud rozhodl o ústavní psychiatrické léčbě a nikoli o detenci. „Muselo by tam ale být prokázáno, že ignorovali nějaké důkazy, informace a něco zanedbali. Jestli by se něco takového zjistilo, tak ano, bude se přezkoumávat, zda někdo nepochybil,“ uvedl dále bývalý vrchní státní zástupce.
Soud podle něj obvykle rozhoduje na základě znaleckých posudků a závěrů, a nikdy není schopen přezkoumat, jestli jsou relevantní nebo ne. Pokud má prý pochybnosti, nechá si udělat další posudek, který mu to vyvrátí či nikoli.
„Ale v obecné rovině říkám, že je to tragické a bohužel se to stává, že toho člověka neodhadnete. Jsou i případy, kdy tu psychickou nemoc uměli zahrát a obalamutili i znalce,“ podotkl Rampula s tím, že si spíš nemyslí, že by bylo možné něčí konkrétní odpovědnost nalézt.