Na Mírově měl spoluvězni rozmašírovat obličej. Nic jsem neudělal, řekl u soudu Bělorus

Jednání má pokračovat ve středu i čtvrtek výslechem dalších svědků. Poškozený se k soudu nedostavil, krátce před jednáním se omluvil. Nedorazí-li ani v dalších dnech v tomto týdnu, bude kauza zřejmě odročena.

Incident se podle obžaloby odehrál předloni v dubnu v prostorách společných sprch v mírovské věznici.

Astapčuk tam po předchozí slovní rozepři měl nejprve poškozeného opakovaně razantně udeřit pěstí do obličeje, v důsledku čehož muž upadl na podlahu a zůstal ležet na zádech.

„Nato k němu Astapčuk poklekl a, přidržujíc ho na zemi, v útoku pěstí na jeho obličej pokračoval,“ uvedl žalobce. Nešťastníka zachránil až další ze spoluvězňů, který útočníka odstrčil a v dalším běsnění mu tak zabránil.

Napadenému agresor brutálním útokem způsobil tříštivé zlomeniny nosu a horní čelisti s krvácením a otřesem mozku, uvolnil mu čtyři horní řezáky a způsobil mu podkožní krevní výrony kolem očí, rtů a na bradě, otok měkkých tkání obličeje a tržné rány za týlem a na nose.

„Poškozený tak byl výrazně omezen v běžném způsobu života s nutností dodržovat dietu po dobu nejméně čtyř týdnů,“ konstatoval státní zástupce.

„S obžalobou nesouhlasím, je absurdní. Nic jsem neudělal. Připravili to na mě. Poškozený a ti dva, jejichž výpovědi mě mají usvědčovat,“ prohlásil u soudu Astapčuk.

„Ve věznici jsem byl v té době jediný rusky mluvící člověk. Nenáviděli mě. Říkali, že Rusové napadli Ukrajinu, že by mě měli zabít,“ vysvětloval vzápětí.

„Šikanovali mě, uráželi, vulgárně nadávali, všemi způsoby mě chtěli vyprovokovat k vzájemnému konfliktu. Činili tak všude, kde jsme se potkali. Nebylo možné se jim na Mírově vyhnout,“ dodal.

Skutečnost, že jde o komplot, mu prý potvrdil sám napadený. „Když jsem měl vycházku, pokřikoval na mě z okna, že to zahráli, aby se mě zbavili. Totéž jsem slyšel i od těch dvou svědků. Konečně jsme tě dostali, říkali mi,“ uvedl.

Argumentoval i tím, že poškozený není důvěryhodný. „Je o problémovou osobou, která užívala drogy i alkohol, a to i ve vězení, za což měl kázeňské tresty. Není ani žádné neviňátko. Zavraždil člověka, pošlapal mu hlavu a tělo pak zapálil,“ řekl na adresu oběti obžalovaný.

Předseda senátu olomouckého krajského soudu Vladimír Najdekr poté konstatoval, že soud má k dispozici dva dopisy, které obžalovaný napsal svým přátelům, z nichž vyplývá, že se útoku skutečně dopustil.

Měl je v nich také žádat, aby svědky přesvědčili, ať své výpovědi vezmou zpět. „Dopisy jsem psal. Byly však špatně přeloženy a pozměněny. Jsou z nich vytažená slova a fráze, které celkově mění jejich smysl,“ tvrdil Astapčuk.

Když se ho poté soudce dotázal, jak poškozený ke zraněním přišel, odpověděl: „Nevím, mohu to jen předpokládat. Myslím si, že se popral se svými kamarádíčky. Mohl to být kdokoliv, na oddělení nás bylo cca sedmdesát,“ konstatoval.

První ze svědků, kterého soud v úterý vyslechl, občan Severní Makedonie, trval na své výpovědi z přípravného řízení.

„Bylo to v úterý, šli jsme do sprchy. Něco si tam říkali a pak jsem viděl, jak poškozený ležel na zemi a Astapčuk ho bil pěstmi. Chytil jsem ho, říkal, ať toho nechá, a on poslechl,“ vypověděl.

Napadený v té chvíli podle něj nejevil známky života. „Otočil jsem ho na záda, zkontroloval, zda nemá zapadlý jazyk. Nedýchal, foukl jsem mu do plic, šla z něho krev, pak zakašlal a probral se. Postavil jsem ho, aby se osprchoval, přišli dozorci a vyhnali mě ven,“ popsal.

Komplot, ze kterého ho Astapčuk obvinil, odmítl. „Nemám proti němu vůbec nic. Bůh je mi svědkem, že mluvím pravdu. Co se v souvislosti s tím děje, naopak ubližuje mně. Měl bych být ve výkonu trestu už doma v Severní Makedonii, ale kvůli tomu jsem pořád tady,“ posteskl si.