Hlavní obsah

Muž volal na policii v Ostravě 150krát po sobě. V tísni nebyl, odbýt se nenechal

Neuvěřitelnou zlomyslnost projevil jistý muž, který asi 150krát ve dvou dnech vytočil tísňovou linku 158 a dožadoval se kontaktu na jinou osobu. Když operátorům došla trpělivost, obrátili se o pomoc na Český telekomunikační úřad. Případ zveřejnila moravskoslezská policie v pátek jako součást statistických dat za rok 2025 a jako ilustraci toho, čemu musí někdy operátoři tísňové linky čelit.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Za minulý rok operátoři tísňové linky jen v Moravskoslezském kraji vyřídili téměř 170 tisíc hovorů. Ne vždy přitom šlo o osoby v nouzi, které žádají pomoc. Lidé se operátorů často vyptávají na věci, na které tato linka není určena. „Například na běžně zveřejněné úřední hodiny anebo kontakty, které neumí dohledat. Někteří pak požadují třeba vyhledání spoje MHD,“ uvedla mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.

Operátoři podle ní zaznamenávají také velmi zlomyslná volání, někteří lidé tak volají opakovaně za sebou kvůli malichernostem, jen aby operátory a operátorky potrápili.

„Například zmíněný muž jistý podzimní den vytočil zhruba 40krát linku 158 v průběhu ani ne tří hodin, další den v telefonátech pokračoval a během pár hodin volal více jak stokrát.Chtěl po policistech zajistit kontakt s jím uvedenou osobou, což ale není v naší kompetenci. Pro zhruba 150 těchto zlomyslných hovorů byl oznámen pro podezření z přestupku Českému telekomunikačnímu úřadu,“ uvedla mluvčí.

Za podobné jednání hrozí podle zákona tučná pokuta. Jak uvedla mluvčí ČTÚ Tereza Meravá, kvůli zlomyslnému volání jsou každý rok vyměřeny nižší stovky pokut. Například v roce 2024 to bylo 210 pokut v celkové výši 1,2 milionu korun, v roce 2025 byla vybraná výše pokut obdobná. „Podle nové úpravy dokonce může být volajícímu v některých případech i zablokovaná SIM karta v telefonu,“ dodala Meravá.

Podle informací moravskoslezské policie operátoři v tomto kraji vyřizují každý den v průměru 463 volání, většina z nich je naštěstí oprávněná. „Délky hovorů se liší, od pár sekund až po několik minut. Vyšší frekvence bývá v pátky a soboty, kdy hlídky častěji vyjíždějí řešit situace do zábavních podniků a nákupních center. Obdobná situace je i během letních prázdnin, kdy se konají různé akce. Často hraje roli alkohol,“ dodala mluvčí moravskoslezské policie.

Jeden hovor přitom neznamená jeden případ, například k dopravní nehodě či hromadné potyčce běžně volá více osob. „Někteří volající jsou pochopitelně ve stresu, vnímají jinak realitu, nedokážou si vybavit základní, tolik potřebné informace. I na tyto situace jsou policisté připraveni. Vždy ale pomůže mít na paměti, že policista bude po volajícím žádat primárně jeho jméno, místo události, popis situace a případná zranění. Dle charakteru oznámení se doptá pro zajištění adekvátní pomoci i na další informace,“ dodala mluvčí.

Od roku 2022 funguje systém tísňových SMS. Ani ty však nejsou užívány výhradně lidmi v tísni. „Naprosté pochopení máme pro seniory, kterým se stane, že mají číslo 158 uložené v kontaktech a omylem odešlou běžnou zprávu jako tísňovou SMS. Naši lidé pak čtou komunikaci typu: Boženko, zítra to kafe platí. Kája. Někteří jiní však píšou například i milostné texty, které do tísňových SMS zcela jistě nepatří,“ podotkla Štětínská.

Související témata:

Výběr článků

Načítám