Hlavní obsah

Muž se v Brně nerozhlédl a vešel přímo před tramvaj. I tak by mohl mít nárok na odškodné, řekl Ústavní soud

Brno

Nerozhlédl se, nereagoval na výstražné zvonění a vstoupil přímo před projíždějící tramvaj. Dopadlo to podle očekávání a neopatrný chodec utrpěl velmi těžká zranění, která aktivního sportovce změnila na člověka odkázaného na pomoc druhých. Měl by za to dostat odškodné? Podle Ústavního soudu to není vyloučeno.

Foto: Petr Kozelka, Novinky

Ústavní soud.

Článek

K nehodě došlo odpoledne 19. prosince 2016 na zastávce u Nemocnice Milosrdných bratří v Brně. Muž přecházel silnici po přechodu pro chodce na silnici před nástupními ostrůvky. Jenže se podíval jen vpravo, zatímco tramvaj přijížděla zleva.

Řidič tramvaje začal nouzově brzdit a zvonit, avšak muž nereagoval a vstoupil na tramvajový pás, kde jej tramvaj smetla. Muž utrpěl mnohačetná vážná zranění včetně poranění mozku.

Žalobou na provozovatele tramvaje, Dopravní podnik města Brna, se pak domáhal 654 tisíc korun za bolestné a ztížení společenského uplatnění. Městský soud v Brně však nárok zamítl s tím, že muž se nerozhlédl a nereagoval na zvonění, zatímco řidič reagoval přiměřeně okolnostem. Podle znalce nemohl za takové situace řidič střetu zabránit.

„Příčinou dopravní nehody bylo bezprostřední vstoupení chodce do jízdního koridoru přijíždějící tramvaje a z technického hlediska byl původ nehodové situace výlučně v jednání chodce,“ měl jasno znalec. Verdikt pak potvrdil odvolací i Nejvyšší soud.

Provozovatel odpovídá, i když řidič nechyboval

Muž se proti verdiktu bránil stížností k Ústavnímu soudu, v níž připomněl, že podle jeho názoru lze okolnosti vzniku škody přičitatelné provozovateli určit na přinejmenším 35 procent. Kdyby prý řidič brzdil dříve, k nehodě by nedošlo.

Senát se soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou pak usoudil, že justice chybovala.

„Když se chodec i při své neopatrnosti střetne s tramvají, tak příčiny jeho úrazu jsou nejméně dvě, jednak provoz tramvaje, jednak jednání chodce. Soudy považovaly za jedinou příčinu jednání chodce, což je nepřípustné a v rozporu se zákonem,“ vysvětlila ve čtvrtek Zemanová.

Soudci upozornili, že odpovědnost z provozu dopravních prostředků vychází z myšlenky odpovědnosti za ohrožení podle občanského zákoníku. Odpovědnosti se tak provozovatel může zprostit pouze tehdy, došlo-li k nehodě působením vnějších okolností, či pokud prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí.

Znamená to, že i pokud řidič nijak nechyboval, provozovatel stejně za škodu odpovídá. Jiná situace by byla, pokud by člověk skočil například pod tramvaj úmyslně.

Případ se nyní vrací před brněnský městský soud, který bude muset nárok znovu posoudit.

Výběr článků

Načítám