Článek
Své námitky tyran z Pardubicka předložil Nejvyššímu soudu. Nelíbilo se mu, že týrání dcery justice vzala jako přísnější právní kvalifikaci u trestního činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přestože byl současně odsouzen i za týrání svěřené osoby. Rozporoval i psychické následky obětí.
Nejvyšší soud mu ale vzkázal, že právo musí chránit oběti domácího násilí před podobnými pokusy o zlehčování závažnosti jejich utrpení. „Pachatel nemůže získat výhodu z toho, že jednou z osob, které dlouhodobě týral, bylo právě jeho vlastní dítě,“ zdůraznila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
Jak plyne z verdiktu, který soud v těchto dnech zveřejnil, muž ženu deptal, týdny s ní „za trest“ nemluvil, vyhazoval ji z domu nebo rozbíjel vybavení domácnosti. K tomu ji navíc fyzicky napadal.
Psychické následky jsou stejně vážné jako fyzické
Pak si své mindráky začal vybíjet i na dceři, a přestože věděl, že má psychické problémy, křičel na ni, ať skočí pod vlak a skončí na „kriplkáře“. Po jednom z otcových výbuchů skončila dívka s otřesem mozku v nemocnici.
U manželky i dcery se rozvinula posttraumatická stresová porucha a obě se potýkají s psychickými potížemi. Ty se ale muži nezdály dost vážné. O něčem takovém ale nechtěl Nejvyšší soud slyšet.
„Psychické následky mohou být stejně závažné jako zranění fyzická. Dlouhodobý strach, úzkosti, sociální izolace, sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky nejsou pouze „psychické potíže“, ale mohou představovat těžkou újmu na zdraví se všemi důsledky, které z toho plynou pro trestní odpovědnost pachatele,“ zdůraznila Tomíčková.
