Hlavní obsah

Místo, aby se při přistání balonu držela, nahrávala si to na mobil. Zlomila si nohu a tvrdila, že to byla vina pilota

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Téměř 200 tisíc korun požadovala po společnosti nabízející vyhlídkové lety horkovzdušným balonem šedesátnice, která si při přistání balonu zlomila holenní kost. Místo toho, aby se držela, jak ji poučil pilot, si totiž přistání nahrávala na mobil. U soudů pak tvrdila, že za její zranění může právě pilot. S nárokem nakonec nepochodila ani u Nejvyššího soudu.

Foto: Taťána Kynčlová, Novinky

ilustrační foto

Článek

Let se uskutečnil v roce 2018 v Olomouckém kraji. Před vzletem byli všichni účastníci akce pilotem proškoleni mimo jiné o tom, jakou polohu mají zaujmout během přistání, tedy že se mají držet madel, případně při jeho pokynu stát ve směru letu, pokrčit nohy nebo si sednout zády ke směru letu a zapřít pokrčené nohy o stěny balonu.

Žena, která pilota informovala, že je po operaci kyčlí, ale pokyny nerespektovala, jak plyne z rozhodnutí olomouckých soudů, u nichž se žena domáhala finančního odškodnění. Zraněná pasažérka získala mimosoudně přes 330 tisíc korun, ale po společnosti chtěla ještě dalších 182 tisíc korun.

Má-li nějaký zdravotní či jiný nedostatek, tím spíše lze očekávat, že bude pečlivě dodržovat instrukce
Nejvyšší soud

Když se svým nárokem neuspěla, obrátila se na Nejvyšší soud. „Pouhé poučení cestujících, aby zaujali určité polohy při přistávání balonu, je naprosto nedostačující. Trvá na tom, že před odletem předala pilotovi pravdivé a úplné informace o svém zdravotním stavu,“ napsal do dovolání ženin advokát.

„Byl to pilot, který se nezachoval dostatečně profesionálně a nejednal s odbornou péčí a potřebnými znalostmi, které měl v dané situaci vynaložit, jestliže žalobkyni nevykázal z balonu, nepřizpůsobil rychlost a intenzitu klesání jejímu zdravotnímu stavu,“ tvrdil také advokát.

Soud: Pilot není ortoped

Senát Nejvyššího soudu v čele s Petrem Vojtkem ale takovým argumentům nepřisvědčil. Odkázal se přitom na základní ustanovení občanského zákoníku, podle nějž se má za to, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat“.

„Taková osoba si v rámci běžné opatrnosti při vědomí svého zdravotního stavu a věku v době absolvování tohoto adrenalinového zážitku musí sama zvážit, zda riziko podstoupí či nikoli, a nemůže přenášet zodpovědnost za své rozhodnutí na třetí osobu a bez dalšího se spoléhat na to, že se jí nic nestane. Má-li nějaký zdravotní či jiný nedostatek, tím spíše lze očekávat, že bude pečlivě dodržovat instrukce a bezpečnostní pravidla,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

„Pilot horkovzdušného balonu je odborník v oblasti řízení tohoto dopravního prostředku, také proto pasažéry podrobně instruoval, jak si mají během letu počínat. Nemá však ortopedické či jiné medicínské znalosti, díky kterým by byl schopen během krátké chvíle před nástupem pasažérů do balonu posoudit, zda jim stav jejich organismu dovoluje absolvovat let a přistání bez újmy,“ dodali soudci.

Ti ještě připomněli, že nárok posuzovat zdravotní stav je zjevně nepřiměřený i proto, že si nezlomila operované kyčle, nýbrž holenní kost.

Reklama

Výběr článků

Načítám