Článek
„Takovéto statistiky k dispozici nemáme,“ sdělil Novinkám Moravčík a uvedl, že do statistik, který si PČR vede, se započítávají případy, kdy osoba ke spáchání činu použila střelnou zbraň.
„Použití není nutně ve smyslu střelby, může být i forma hrozby namířenou střelnou zbraní,“ uvedl Moravčík s tím, že se do těchto trestných činů počítají například vraždy, loupeže či nebezpečné vyhrožování.
Trestných činů, při kterých pachatel použil střelnou zbraň, bylo v loňském roce 185, což je od roku 2016 druhý nejvyšší počet za rokem 2019, kdy takových případů bylo 204. Nejméně, konkrétně 124, jich bylo v roce 2017.
Podle Moravčíka se ale do těchto čísel nepočítá trestný čin, při kterém má pachatel u sebe střelnou zbraň, ale k jeho provedení použije například nůž. „Pokud však pachatel zbraní disponuje, má ji u sebe, nicméně ji nepoužije, tak do statistik není zahrnuta,“ dodal.
Nový zákon o zbraních nejdřív za dva roky a bez psychotestů
ČSÚ eviduje jinak
Jiné statistiky zase uvádí Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého došlo v letech 2014 až 2021 k 58 úmrtím při napadení výstřelem z pistole či revolveru, ke čtyřem úmrtím výstřelem z pušky, brokovnice a větší ruční zbraně a k 15 smrtím výstřelem z jiné a neurčené střelné zbraně.
Tato čísla ovšem nezahrnují sebevraždy. Ve stejném období ČSÚ eviduje 877 případů úmyslného sebepoškození výstřelem z pistole či revolveru, 176 případů úmyslného sebepoškození výstřelem z pušky, brokovnice a z větší ruční zbraně a 222 případů úmyslného sebepoškození výstřelem z jiné a neurčené střelné zbraně.
Roky 2022 a 2023 ČSÚ alespoň prozatím neudává.
V Česku je přes milion registrovaných zbraní, víc než ve čtyřikrát větším Polsku
