Hlavní obsah

Kauzu Pelikán bude posuzovat prezident Klaus

Novinky, Ivana Cihlářová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Případem více než čtvrt století starého neúspěšného atentátu na reformního komunistického politika Jiřího Pelikána se bude zabývat prezident Václav Klaus. Při čtvrtečním hlavním líčení před Obvodním soudem pro Prahu 6 totiž vyšlo najevo, že vyšetřovatel i státní zastupitelství zapomněli na amnestii prezidenta Václava Havla z roku 1993.

Foto: Josef Zajíc

Rychlobruslařské závody na 333 m.

Článek

Podle stále platného ustanovení musí ministr spravedlnosti u všech stíhaných osob starších šedesáti let předložit prezidentovi k posouzení, zda se má v jejich trestním řízení pokračovat. Věk tří ze čtyř obžalovaných v této kauze se přitom blíží osmdesátce.

Po zjištění této skutečnosti proto předsedkyně senátu Markéta Binderová hlavní líčení odložila na neurčito.

"Je to lidské opomenutí a nesmírně mě to mrzí," přiznala svoji chybu v rozhovoru s novináři žalobkyně Jindra Janáčová. Podle jejích slov byl omyl způsoben návalem práce na státním zastupitelství a faktem, že od vyhlášení amnestie již uplynulo deset let.

Čtyři obžalovaní

Mezi obžalovanými, kteří dnes stanuli před soudem, jsou dva tehdejší náčelníci odborů první správy federálního ministerstva vnitra, Jan Ondrovčák (79) a František Jehlík (75), kteří podle obžaloby v září 1974 provedení útoku na Pelikána schválili, a také dva rezidenti naší rozvědky v Itálii, Jaroslav Forst (78) a Milan Jelínek (58). Ti měli podle žalobkyně 31. ledna 1975 odeslat z milánské pošty na Pelikánovu římskou adresu balíček s výbušným práškem.

Stíhání pátého, čtyřiaosmdesátiletého muže, který byl tehdy šéfem rezidentury československé rozvědky v Římě, bylo ze zdravotních důvodů přerušeno.

Co se vlastně stalo

Pelikán, který byl v době Pražského jara ředitelem Československé televize, odešel do Itálie v roce 1969 a vydával tam časopis Listy. Zásilka, která mu přišla 4. února 1975, se mu hned od začátku zdála podezřelá. Opatrně ji proto otevřel a když se z ní začalo kouřit, okamžitě ji odhodil. Z balíčku vyšlehl plamen a celý činžovní dům, v němž tehdy Pelikán se svou ženou bydlel, zaplavil bílý štiplavý kouř.

Následné laboratorní testy ozřejmily, že výbušný prášek by Pelikána sice neusmrtil, mohl ho ale připravit o prsty či vypálit mu oči.

Pachatele se italské policii dopadnout nepodařilo, sám Pelikán ale byl od začátku přesvědčen, že akce byla zorganizována z Prahy.

Žalobkyně má jasno

Všichni obžalovaní jakoukoliv svoji vinu popírají. "Opírají se o záznamy, které nejsou správně vyhodnoceny. Absolutně jsme neměli v úmyslu zaslat Pelikánovi balíček s výbušninou, nic takového jsme nenavrhovali. Kromě toho podle směrnice musel všechny akce schvaloval šéf rozvědky a ještě vyšší šarže, nikoliv my," řekl Právu Ondrovčák.

Forstův obhájce Bohumír Kašpar se pak snažil přesvědčit soud o tom, že atentát mohl zinscenovat i sám Pelikán, aby se světu představil jako bojovník proti totalitě, a tím zároveň bagatelizoval svoji komunistickou minulost v 50. letech.

Státní zástupkyně ale tvrdí, že pro vinu obžalovaných jasně svědčí listinné důkazy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám