Hlavní obsah

Jednu ženu polil kyselinou, druhou zastřelil a pak si stěžoval na trest. Ústavní soud Dvořáka nevyslyšel

2:38
2:38

Poslechněte si tento článek

Brno

Na bývalou kolegyni chrstl kyselinu sírovou a pak zastřelil matku dvou dětí zaměstnanou na pražském úřadu práce. Přesto měl dojem, že on je tím, jehož práva byla porušena. Na doživotí odsouzený vrah Jiří Dvořák se snažil u Ústavního soudu zvrátit trest, ale jeho argumenty soudci nevyslyšeli.

Jiří Dvořák na archivních záběrech při jednání u pražského městského souduVideo: Novinky

Článek

Někdejší letecký konstruktér Dvořák se podle soudů chtěl ženám mstít za domnělá příkoří. Proto si v červnu 2021 počkal před svým bývalým pracovištěm na ženu, kterou vinil ze ztráty zaměstnání, a vychrstl na ni kyselinu sírovou.

Policisté se pak pustili po jeho stopách, a když jej hledali v jeho bytě v pražské Libni, jednoho z policistů lehce zranila nastražená past. Ta byla přitom nastražena podle všeho na pronajímatelku bytu.

Znalci ho prý špatně zkoumali

Tři dny po útoku na kolegyni se Dvořák vypravil na úřad práce na Vinohradech. Vnikl do kanceláře ženy, která ho v roce 2016 vyřadila ze seznamu zájemců o zaměstnání. Matku dvou dětí zastřelil a odešel. Policisté ho zadrželi v centru Prahy několik hodin poté.

Soudy Dvořáka potrestaly za vraždu, pokus o další vraždu, pokus o těžké ublížení na zdraví, nedovolené ozbrojování a poškození cizí věci doživotím. Muž se verdikt pokusil zvrátit ve svůj prospěch u Ústavního soudu a stěžoval si mimo jiné, že nebyl dostatečně prozkoumán jeho zdravotní stav.

„Znaleckým zkoumáním nebyla dostatečně probádána možnost, že při páchání trestné činnosti pro duševní poruchu nemohl buď rozpoznat protiprávnost svého jednání, nebo nemohl své jednání ovládat. Znalecké zkoumání duševního stavu bylo nedostatečné,“ stálo v jeho stížnosti.

ÚS: Byl schopen vědět, co dělá

Senát se soudcem zpravodajem Josefem Baxou ale v rozhodnutí, které soud v těchto dnech zveřejnil ve své databázi, žádné chyby v postupu justice nenašel. Upozornil přitom, že Dvořáka zkoumali renomovaní experti.

„Nespokojenost se závěry posudku ještě neznamená jeho vadnost. Stěžovatel ani v ústavní stížnosti znalecký posudek kvalifikovaně nezpochybňuje, pouze uvádí svůj názor na proces vyhotovení posudku. Laický názor stěžovatele na proces vyhotovení znaleckého posudku není důvodem k zásahu Ústavního soudu,“ stojí v rozhodnutí.

„Ze znaleckého posudku jednoznačně vyplynulo, že stěžovatel sice trpí smíšenou poruchou osobnosti, ta ale nenarušuje jeho kontakt s realitou a stěžovatel byl schopen rozpoznat protiprávnost svého jednání, domýšlet jeho důsledky a byl schopen své jednání ovládat. Jeho jednání v době páchání trestných činů bylo promyšlené a uvědomoval si jeho následky pro oběti i pro něj samotného,“ uvedl Baxa.

Související témata:

Výběr článků

Načítám