Článek
Pražský krajský soud trval na tom, aby hoch navštěvoval svého někdejšího matrikového otce a jeho rodinu, ačkoli nebylo nijak prokázáno, že by k nim hoch měl nějaký zvláštní vztah. Dítěte se zastal až Ústavní soud, který takový styk zatrhl.
Chlapec skončil v péči své babičky poté, co byla jeho matka a její partner, původně zapsaný v matrice jako chlapcův otec, ve vězení kvůli výrobě drog.
O chlapce se ucházela i babička ze strany zapsaného otce, ta svůj návrh ale vzala zpět poté, co žena podala návrh na popření otcovství. I tak ale chtěla, aby hoch nějaký čas trávil u ní, a o čas s chlapcem se hlásil i již bývalý otec, který byl v mezidobí propuštěn z vězení.
Řeší se zájem dítěte, ne dospělého
Prvoinstanční soud takové návrhy smetl ze stolu, ale odvolací Krajský soud v Praze měl jiný názor, když určil, že nyní již nepříbuzné osoby se s hochem mohly stýkat na jeden víkend v měsíci.
Proti takovému rozhodnutí hledala babička zastání u Ústavního soudu a u senátu se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou uspěla.
„O stanovení styku mezi dítětem a nepříbuznou osobou lze rozhodnout pouze tehdy, je-li takový styk v jeho nejlepším zájmu, přičemž je nezbytné brát v úvahu vztahy se všemi dalšími příbuznými a osobami jemu společensky blízkými a posoudit, zda úpravou styku nevznikne rodinné napětí či vyhrocené vztahy,“ stojí ve čtvrtečním rozhodnutí konstitučního tribunálu.
Soudci připomněli, že v podobných případech je potřeba zkoumat, zda je žadatel o styk skutečně osobou blízkou a zda k ní má dítě citový vztah. Pak je potřeba posoudit, zda by neexistence styku znamenala pro dítě, nikoli pro dospělého, újmu. S takovým posuzováním se ale pražský soud nezdržoval.
Soudkyně Ronovská také upozornila, že chlapec se začal stýkat s rodinou biologického otce.
„Při znalosti toho, že primární rodinou nezletilého je jeho biologická babička a pěstounka, polorodá sestra a matka, se kterou je i přes výkon trestu ve styku, a dále jeho (zřejmě) biologický otec a jeho rodina, je zjevné, že trávení každého třetího víkendu v měsíci u nepříbuzných osob, během kterého je mu upřen rozvoj vztahů s jeho příbuznými, nemůže vést k uspokojivému sladění rodinného života,“ zakončili soudci.
