Článek
Čtyřiašedesátiletý odsouzený byl v tehdejším Československu v září 1988 odsouzen k trestu smrti za dvě vraždy. Popraven měl být v prosinci 1989, ale smrti unikl díky změně režimu v listopadu téhož roku. Po zrušení trestu smrti mu soud trest změnil na doživotí.
Zdeněk Navrátil (dříve Vocásek) při videokonferenčním jednání Okresního soudu v Mostě, který rozhoduje o jeho propuštění, 17. září 2025, Most. Je posledním vězněm odsouzeným v Československu k smrti a zároveň prvním doživotně odsouzeným vězněm v České republice.
Soudce Benno Eichler ve zdůvodnění verdiktu senátu připomněl, že podmínky pro propuštění doživotně odsouzeného vězně jsou tři. První je uplynutí nejméně dvaceti let trestu u doživotně odsouzených. Druhou je, že svým chováním a plněním povinností ve výkonu trestu prokázal polepšení.
„Vycházeli jsme z hodnocení věznice, které je veskrze pozitivní,“ uvedl soudce a připomněl, že Vocásek dostal za dobu pobytu ve vězení 41 pochval. Kázeňské přestupky měl jen dva.
Třetí podmínkou je, že lze od odsouzeného očekávat, že na svobodě povede řádný život. Podle soudce to očekávat lze, protože Vocásek má zajištěné bydlení v probačním domě, kde bude pod pravidelným dohledem odborníků.
Vocásek vraždil pod vlivem alkoholu. Nyní se dušuje, že už pít nebude. Soud mu uložil léčení závislosti na alkoholu.
Státní zástupkyně Dagmar Bušovská požadovala zamítnutí návrhu na propuštění, protože podle ní nebyly splněny dvě ze tří podmínek. V závěrečné řeči uvedla, že sice hodnocení z věznice vyznělo pozitivně, ale stále má odsouzený vlastnosti, které zvyšují pravděpodobnost páchání trestné činnosti. Podle žalobkyně nelze odhlédnout od toho, s jakou brutalitou zabíjel. Existuje podle ní obava, že by mohl ohrozit společnost obdobným jednáním.
Obhájce Michal Pokorný novinářům řekl, že má radost, protože soud potvrdil výsledky dlouhodobé práce neziskových subjektů a pracovníků věznice a samotného odsouzeného. Znalec u soudu řekl, že odsouzený není pro společnost nebezpečný.
Na možné propuštění se bude připravovat s vězeňskou službou a zástupci spolku Oikia, která spolupracuje s vězni a zaručila se za ně. „Navštívíme ho během několika dnů. Počítáme s tím, že s odsouzeným za tak závažný zločin jsou spojena rizika, ale my je umíme pojmenovat a umíme s nimi pracovat,“ řekl novinářům předseda spolku Václav Mitáš.
Zdeněk Vocásek na snímku po jeho zatčení.
Vocásek o podmíněné propuštění usiloval dvakrát, v roce 2007 a 2014, vždy neúspěšně. Prošel několika věznicemi, aktuálně si trest odpykává v Bělušicích na Mostecku, proto se jeho žádostí zabýval mostecký soud.
Vocásek se narodil do rodiny alkoholiků, kvůli nízké inteligenci ani nedochodil učiliště. Vraždil kvůli údajnému vyřizování osobních účtů a ze zištných důvodů.
Jeho první obětí se stal osmačtyřicetiletý invalidní muž, kterého na Nový rok 1987 ubil kladivem a ubodal šroubovákem. O čtyři měsíce později zavraždil dvanácti bodnými ranami nožem devětašedesátiletého náhodného známého. Později vyšlo najevo, že podobně napadl už v roce 1984 dalšího muže, jenž jeho útok kladivem přežil. Všechny oběti se stejně jako on pohybovaly na okraji společnosti.
Vocásek je jedním z posledních vězňů odsouzených v Československu k trestu smrti. Nebyl popraven díky změně režimu v listopadu 1989, která kromě jiného přinesla i zrušení absolutního trestu. V srpnu 1990 mu soud původní trest změnil na doživotí, čímž se stal prvním doživotním vězněm v České republice. Vocásek si ve věznici změnil příjmení na Navrátil.
Doživotí si kromě Vocáska v českých věznicích odpykává 48 dalších vězňů, z toho tři ženy.
Vocásek si trest odpykává ve věznici v Bělušicích.