Článek
Za zásadní důkazy považoval soud kamerové záznamy či výpovědi svědků. Naopak výpovědi Porembského, který se na rozdíl od přípravného řízení u soudu rozhodl vypovídat, soud neuvěřil.
Jako jedinou polehčující okolnost zmínila soudkyně Tereza Staňková fakt, že se činu dopustil ve věku blízkém věku mladistvého. Nebýt toho, zvažoval by podle ní soud uložení trestu výjimečného.
Mladíkovi naopak přitížila nejen jeho trestní minulost, ale i to, že v podstatě až do konce líčení neprojevil ani náznak lítosti či sebereflexe. A rovněž i velmi mladý věk zavražděné. „Jednalo se o mladou dívku, která měla celý život před sebou,“ podotkla soudkyně.
Porembski si na místě podal proti rozsudku odvolání, případem se tak bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze.
Porembski podle verdiktu zavraždil svou o tři roky mladší bývalou přítelkyni loni v srpnu v Praze 10. Stalo se to poté, co ji viděl v parku s jiným mužem a uvědomil si, že jejich rozchod je definitivní a že se musí vystěhovat z domu, kde bydleli. S poškozenou se pohádal a podle rozsudku ji blíže nezjištěným způsobem udusil.
Tělo zavražděné pak Porembski podle obžaloby zabalil do igelitu a povlečení a přelepil izolepou. Nějaký čas ho měl nechat ležet v ložnici, pak ho přenesl do přízemí, do chodby domu, kde leželo několik dní.
Stanislav Porembski u soudu
V mezidobí se podle žalobkyně snažil komunikací na sociálních sítích budit dojem, že je poškozená stále naživu. Zároveň zneužíval toho, že spolu sdíleli nejen mobil, ale například také přístupové údaje k bankovním účtům. Převedl si tak během pár dní na účet své známé celkem 600 tisíc z peněz zavražděné. Ty pak použil pro svou potřebu.
Nadto vybral z bankomatu dalších více než 300 tisíc, z peněz zavražděné si platil oblečení, jídlo, jízdy taxíkem, ale třeba také kredit v počítačové hře. Celkem tak ukradl přes milion korun.
Zhruba po deseti dnech od vraždy přenesl Porembski tělo dívky do garáže, kde už měl připravenou vykopanou jámu. Tělo do ní hodil, zasypal ho hlínou, zakryl prkny a překryl molitanovou matrací. Tělo oběti se našlo až více než měsíc po vraždě.
Tvrdil, že ho napadla ona
Porembski na začátku hlavního líčení tvrdil, že to byl naopak on, kdo se s dívkou rozešel, a byla to ona, kdo ho napadl, konkrétně prý krejčovskými nůžkami. Jak se bránil, tak údajně dívku odstrčil a ona upadla. Ještě prý pak kontroloval, jestli dýchá. Zjistil, že nedýchá, pak si údajně nic nepamatuje.
Státní zástupkyně Jana Murínová jeho výpověď označila za nevěrohodnou. Mimo jiné proto, že se v průběhu řízení několikrát prořekl, znalcům se k činu nejprve přiznal, pak tvrdil, že má výpadky paměti.
„Obžalovaný byl parazit, příživka, která se přiživovala na poškozené, na jejích penězích,“ uvedla žalobkyně.
Porembski se podle ní po rozchodu s dívkou dostal do problémů. „Neměl bydlení, neměl peníze a neměl kam jít. V té situaci bylo pro něj nejjednodušší se zbavit poškozené,“ podotkla Murínová. „Jiný motiv, než aby mohl profitovat z majetku poškozené, neměl,“ uzavřela a pro mladíka navrhla dvacetiletý trest vězení.
Porembského obhájce Jiří Lemberger naopak rozporoval jak finanční motiv, tak i rozmysl či předchozí uvážení. „Z žádného důkazu nevyplynulo, že by vraždu dopředu plánoval,“ řekl Lemberger.
„Chtěl bych se předem omluvit rodině a přátelům zesnulé, především otci. Chtěl bych říct, že toho nesmírně lituju. Je mi líto celý tý věci,“ vykládal Porembski trhaně při závěrečné řeči. Nejvíce ho štvalo, že otci zavražděné lhal. „Že jsem ho tahal za nos,“ řekl Porembski.
Ten se omluvil rovněž své rodině, že jí svým činem způsobil bolest. „Všeho nesmírně lituji a doufám, že budu mít někdy možnost se vrátit a zařadit se normálně do společnosti. (…) Za tohle se nejde omluvit, když někomu vezmete život. Omluvit se můžete, když něco rozbijete,“ pronesl na závěr v slzách Porembski.
Pozůstalým musí mladík podle verdiktu rovněž vyplatit zhruba 2,5 milionu korun jako majetkovou a nemajetkovou újmu.
