Článek
K malichernému, a hlavně tragickému incidentu došlo loni v říjnu, když chebský penzista jel po úzké silničce nedaleko Rozvadova ze své kozí farmy. U zaniklé osady Jedlina narazil na překážející stojící auto. To mu sice posléze uvolnilo cestu, ale důchodce to rozhořčilo tak, že zastavil a šel si to s druhým řidičem, který ke své smůle také vylezl z vozu, vyříkat.
Po krátké hádce mu napřed pohrozil šedesáticentimetrovým bodlem vytaženým z hole a pak jej probodl. Šestapadesátiletý Martin Š. na místě zemřel, přítelkyně, která v autě cestovala s ním, jej už nemohla zachránit.
Obžalovanému muži z Chebu hrozilo deset až osmnáct let. Polehčující okolnost našel senát krajského soudu v Plzni jen jednu: dosavadní řádný život. Zato těch přitěžujících vyjmenovala předsedkyně senátu Helena Przybylová hned několik. „Jít řešit špatné zaparkování s takovouto zbraní a takovýmto způsobem, je z hlediska soudu naprosto zavrženíhodné až absurdní,“ prohlásila ve středu při odůvodnění rozsudku Przybylová.
Přitěžující okolnosti
Soud zpochybnil Chmelarčíkovo tvrzení o sebeobraně, i o tom, že se cítil být druhým řidičem ohrožen. Nejsou pro to žádné důkazy. Oba muži byli stejně vysocí, vrah byl o pětatřicet kilogramů těžší než jeho oběť. A Chmelarčík byl podle soudu ten, kdo celý konflikt vyvolal.
Przybylová připomněla, že „překážející“ auto na místě stálo jen kvůli prohození řidiče se spolujezdcem, a dalo se při troše dobré vůle objet. „Po travnatém pásu, nebyl tam žádný příkop, žádné kameny či patníky, které by bránily v průjezdu,“ upozornila soudkyně. Martin Š. s vozem přesto popojel, aby druhý vůz mohl projet. Chmelarčík ale měl potřebu „situaci“ i posléze řešit - ozbrojený vražednou holí. „Nejednalo se o nějaký kapesní nožík, ale o velmi nebezpečnou a zákeřně skrytou zbraň,“ podotkla Przybylová.
Chmelarčíkovi přitížilo i jeho chování po činu. Z místa ujel, přitom, jak sám přiznal, věděl, že zbraň muži pronikla do těla, byť se podle své výpovědi domníval, že jen povrchově. Ale když na něj Martinova přítelkyně volala, že jej zabil, pouze odpověděl, že si to zasloužil, nasedl do svého vozu a odjel.
Chmelarčík přiznal, že zbraň použil, ale bránil se tím, že muž na čepel částečně sám naběhl. To vyvrátil soudní znalec a soud to vzal v potaz. Senior zasadil Martinovi Š. třicet centimetrů hlubokou ránu, která probodla plíce i srdečnici.
Byl příčetný
Znalci na obviněném, který byl dříve nejen u pohraničníků, ale také u SNB a StB, neshledali žádnou duševní poruchu. „Věděl, že může způsobit smrt. Byl příčetný a žádná okolnost jeho příčetnost nesnižovala,“ připomněla soudkyně a dodala: „Jeho způsob chování zapadá do jeho osobnostní struktury, spočívající mimo jiné ve zvýšené potřebě mentorovat druhé i ve zvýšené vznětlivosti. Ale je na každém dospělém člověku, který má takto problematickou osobnost, aby se svým aktivním jednáním nesnažil podobné situace navozovat.“
Od ještě vyššího trestu Chmelarčíka zřejmě zachránilo jediné. „Zohlednili jsme jeho věk,“ vysvětlila Helena Przybylová.
