Hlavní obsah

Soud zrušil osvobozující verdikt nad Babišem a Nagyovou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Odvolací senát Vrchního soudu v Praze zrušil osvobozující verdikt nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v dotační kauze Čapí hnízdo. Případ bude znovu řešit městský soud. Plyne to z informací zveřejněných v justiční databázi.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Expremiér Andrej Babiš a Jana Nagyová

Článek

Odvolací soud zrušil lednový rozsudek, kdy Městský soud v Praze zprostil dvojici obžaloby, a vrátil případ k novému projednání.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch, který se proti verdiktu odvolal, uspěl. Čeká se na písemné vyhotovení rozsudku, který soud vynesl v neveřejném zasedání. Případ se tak vrátí na stůl senátu vedenému soudcem Janem Šottem.

Právní zástupci Babiše a Nagyové s ohledem na procesní zvyklosti rozhodnutí očekávali.

Vrchní soud rozhodl v kauze Čapí hnízdo, zprošťující verdikt zřejmě zrušil

Krimi

Policie se případem zabývala od roku 2015. V roce 2017 bylo poprvé obviněno v kauze celkem třináct lidí.

Babiše musela ke stíhání několikrát vydat Sněmovna, nejprve v září 2017, následně v lednu 2018 v novém složení a naposledy v březnu 2022. Pražský městský soud případ projednával od loňského září, osvobozující rozsudek vynesl letos v lednu.

Kauza Čapí hnízdo

Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.

Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.

V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.

Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu” Čapí hnízdo.

V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.

Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.

Babiš zažaloval Slovensko ve Štrasburku

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám