Článek
Babiš loni podal dovolání proti pravomocnému verdiktu bratislavského krajského soudu, který jeho žalobu v případu zamítl.
Své rozhodnutí soud zdůvodnil tím, že žalovaným neměl být Ústav paměti národa (ÚPN), ale slovenské ministerstvo vnitra. Babišovi právníci verdikt očekávali a už před třemi měsíci Slovensko zastoupené ministerstvem vnitra zažalovali.
Babiš dlouhodobě trvá na tom, že nikdy s StB nespolupracoval a že byl evidován bez svého vědomí. ÚPN na Slovensku spravuje archivní svazky po StB.
Je to mediální, politický proces, ohradil se u soudu kvůli StB Babiš
Žaloba i k Evropskému soudu
Expremiér také uvedl, že považuje za neuvěřitelné, že po 11 letech nebyly slovenské soudy schopny rozhodnout. Podal proto žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který jeho žalobu přijal a bude se jí zabývat, uvedl.
„Jak jsem řekl, budu se soudit do konce života, nikdy se nevzdám a svoje jméno očistím,“ dodal.
V letošním roce velký senát slovenského nejvyššího soudu v jiné než Babišově kauze rozhodl, že ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB je třeba žalovat stát zastoupený ministerstvem vnitra.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale během projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
Vrchní soud u Čapího hnízda nejspíš zruší zprošťující verdikt
