Bachař si v neschopence přilepšoval ve skladu. Podle žalobce zdravotní potíže předstíral

Podle státního zástupce Romana Šustáčka si bachař nechal neschopenku vystavit účelově, aby neoprávněně získal finanční prospěch. Jednalo se o jeden měsíc v roce 2020 a dva měsíce v roce 2022. Za tu dobu příslušník odpracoval ve skladu celkem 53 směn po 7,5 hodiny.

„S ohledem na důvody vystavené pracovní neschopnosti neměl být schopen žádné pracovní činnosti. Tedy evidentně v dané době jím tvrzenými zdravotními problémy netrpěl a jejich příznaky simuloval,“ vysvětlil žalobce.

Ve skladu pracoval dozorce jako brigádník přes agenturu. Tím zároveň porušil i služební zákon, podle něhož může vykonávat jinou výdělečnou činnost jen se souhlasem služebního funkcionáře. „Žádné takové svolení neměl,“ potvrdil Právu šéf borské věznice Drahoslav Červinka.

Před soudem Helle přiznal, že ve skladu dělal načerno a bez vědomí svého zaměstnavatele. „Nežádal jsem o povolení, za to se stydím. Byla to chyba. Je ale veřejným tajemstvím, že tři čtvrtě kluků z věznice má vedlejšák a ne všichni to mají povolené,“ prohlásil Helle. Odmítl však, že by nemoc simuloval.

„Kvůli výrůstkům na páteři mám problémy s bolestmi zad. V roce 2020 už přestaly zabírat tišicí prášky, tak jsem šel k lékaři a marodil s tím, protože jsem ve službě nebyl schopen adekvátně zasáhnout, kdyby se něco semlelo. Tím bych ohrozil bezpečnost věznice a svých kolegů,“ vypovídal dozorce. Připustil, že v neschopence chodil pracovat do skladu. Jednalo se o osmihodinové směny, většinou noční. „Nedělal jsem žádnou fyzicky náročnou práci. Za šichtu jsem nachodil tak sedm až osm kilometrů. Aby to záda snesla, nadopoval jsem se tlumicími prášky. Tam to nikdo nekontroluje,“ pokračoval Helle.

V loňském roce podle svých slov začal trpět závratěmi s bušením srdce. „Dokonce jsem zkolaboval v práci. Nebylo to permanentní, ale jednalo se o jednorázové ataky, které trvaly jen omezenou dobu. Lékař mi vystavil pracovní neschopnost a čekal jsem na odborná vyšetření. Nakonec mi neurolog diagnostikoval migrénu. Bolesti později odezněly a já jsem se mohl vrátit do služby,“ uzavřel dozorce.

O tom, že v průběhu neschopnosti chodí do jiné práce, zdravotníkům obžalovaný muž neřekl. Ošetřující lékař, který mu vystavil neschopenky, uvedl, že je smutné, pokud si dozorce obtíže vymyslel. „Při vyšetření byl nejistý jak při chůzi, tak vestoje. Neměl jsem důvod mu nevěřit. Dělal jsem mu řadu vyšetření, nebylo to jen o jedné návštěvě. Pokud zdravotní problémy simuloval, tak je to nehoráznost už proto, že se nechal složitě vyšetřovat, a zabíral tak čas pro pacienty, kteří to opravdu potřebovali,“ řekl lékař vyšetřovatelům.

S tím, jak mu dozorce obtíže popisoval, zejména pak závrativé stavy, nemohl prý dělat nic. „To by tam do té práce stěží došel. Navíc činnost skladníka je fyzicky náročnější než práce dozorce, který netahá těžká břemena,“ dodal svědek.

U nadřízených má obviněný příslušník samé plusové body. Jeví se jako spolehlivý a zodpovědný. „Svoje služební povinnosti plní pečlivě a v požadovaném rozsahu. Má dobré i teoretické znalosti a v kolektivu je oblíbený,“ napsali do služebního hodnocení.

Pokud soud dojde k závěru, že spáchal trestný čin, skončí ve služebním poměru bez nároku na výsluhu. Navíc mu hrozí až pětileté vězení.