Armáda vysoudila miliony za pronájem letiště

Firma měla čtyřsethektarový areál pronajatý od roku 2000. V roce 2010 přestala hradit nájem údajně kvůli tomu, že nemůže letiště plně využívat, a požadovala za to slevu z nájemného, které činilo 10 milionů korun ročně. Armáda tento nárok neuznala, odmítla jakoukoliv finanční kompenzaci a v roce 2013 firmě za porušení povinnosti nájemce vypověděla smlouvu, která byla původně uzavřena na 50 let s možností prodloužení.

Zároveň nájemce vyzvala k vyklizení letiště, což on neakceptoval. Ministerstvo proto podalo postupně tři žaloby – soudně se domáhalo zaplacení dluhu na nájemném, vyklizení areálu a třetí žalobou na vydání bezdůvodného obohacení napadlo firmu za to, že i po vypovězení smlouvy dál letiště využívá a inkasuje peníze od třetích subjektů za dílčí pronájmy.

Soud nyní rozhodl, že nájemní smlouva byla řádně uzavřena a firma byla povinna plnit závazky z ní vyplývající, tedy včetně řádného placení nájmu. „Pokud měl žalovaný výhrady k tomu, v jakém rozsahu, co a jak může užívat, mohl smlouvu vypovědět. Jestliže tak neučinil, povinnost platit nájemné trvala,“ uvedl samosoudce Antonín Pektor.

Podle něj firma vady k uplatnění práva na slevu nájemného řádně, včas a zákonným způsobem nereklamovala. „Nemohl to tak být důvod pro to, aby přestala platit za užívání letiště,“ dodal soudce.

Zástupci společnosti PlaneoStation se také snažili zpochybnit platnost nájemní smlouvy tím, že byli ministerstvem uvedeni v omyl u technických parametrů letiště. Upozornili především na to, že v nájemní smlouvě byla uvedena přistávací dráha delší, než byla ve skutečnosti, což bránilo provozu dopravních letadel.

Argumentovali také tím, že nemohli využívat všechny pozemky a nemovitosti, které byly zahrnuty v nájemní smlouvě. „Žalovaný tvrdil, že pokud by věděl, v jakém stavu letiště ve skutečnosti je, tak by nájemní smlouvu neuzavřel,“ konstatoval Pektor.

Soud se ale s touto obhajobou neztotožnil. „Jednak je třeba říci, že žalovaný vznesl námitky ohledně vad až po uplynutí promlčecí doby, ačkoliv tvrdil, že o nich věděl od počátku. Pokud jde o údaje o parametrech vzletové a přistávací dráhy, tak ze žádného důkazu nevyplývá, že byl žalovaný uveden v omyl. Naopak věděl, že dráha nebyla užívaná od května 1997 a byl upozorněn na to, že je značně zanedbaná. Informace měl od bývalého zaměstnance ministerstva obrany, který následně přešel pracovat právě k žalovanému,“ vysvětlil soudce.

Poukázal také na to, že samotná firma PlaneoStaion předložila projekt, který předpokládal renovaci dráhy.

„Pokud tvrdí, že ohledně délky dráhy šlo od počátku o nemožnost plnění předmětu nájmu, tak podle soudu se jednalo o odstranitelnou vadu. Nic nebránilo tomu, aby ji firma upravila na požadované parametry. Nájemní smlouva dokonce pronajímatele zavazovala k součinnosti s nájemcem k takovým úpravám,“ vysvětlil Pektor.

Za liché soudce označil i další argumenty firmy pro zneplatnění nájemní smlouvy, a to ty, že nemohla řádně užívat všechny pozemky a nemovitosti areálu. „Z celkové výměry to tvořilo necelé čtyři procenta, což není důvod pro to, aby byla nájemní smlouva neplatná,“ dodal.

V souvislosti s letištěm v Líních čelí žalobám i samo ministerstvo obrany za to, že neplatí za užívání pozemků v části areálu obcím, které tyto pozemky získaly po roce 2014 zpět jako historický majetek. Resort obrany totiž neuspěl u soudu ve sporu s obcemi s argumentem, že užívání dotčených pozemků je nezbytné pro plnění jeho funkce jako organizační složky státu.

„Letiště má své místo ve struktuře objektů potřebných pro obranu státu. Vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě má zajistit zázemí pro vynucená přistání a krizové stavy. Tento prostor je dále využíván k výcviku složek NATO a Armády ČR,“ tvrdilo ministerstvo.

Podle soudu ale takové zdůvodnění nemůže obstát za situace, kdy armáda letiště ani neprovozuje a v roce 2010 jej pronajala na desítky let soukromé společnosti ke komerčním účelům.

„Jelikož ministerstvo nedoložilo žádným kvalifikovaným způsobem nezbytnou potřebu bezúplatného využití těchto pozemků k účelu plnění funkce organizační složky státu, není povinností obcí strpět omezení svého vlastnického práva,“ konstatoval soud. Poukázal také na to, že ministerstvo obrany prohlásilo letiště už v roce 1997 za nepotřebný majetek.