Alarmující čtení o detailech sexuálních útoků Cimického. Novinky získaly kompletní odůvodnění rozsudku

Vyplývá to z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, který lékaře před dvěma měsíci odsoudil k pěti rokům vězení. Nepravomocně, jeho advokát podal odvolání. Novinky získaly celé odůvodnění rozsudku na základě žádosti o svobodný přístup k informacím.

Na 160 stránkách soudce Petr Novák shrnuje nejen, co se podle jeho obětí dělo za dveřmi Cimického ordinace. Jde o alarmující čtení o zneužití lékařské moci a zranitelnosti pacientek.

Řada žen zcela ztratila na roky důvěru k lékařům a místo potřebné léčby se jejich stav pouze zhoršoval. Byly zmatené, cítily vztek, ponížení a obrovský strach. Obviňovaly se, že se dostatečně nebránily. Byly v šoku a se zážitky se roky vyrovnávaly. Potýkaly se s nechutí k mužským dotykům či s panickými ataky. Jedna se bála toho, že má takovou moc, že by ji nechal zavřít do blázince.

„Soud hodnotí, že obžalovaný zneužíval svou lékařskou, pedagogickou a literární praxi k uspokojování svých sexuálních potřeb,“ konstatoval letos v dubnu soudce Novák.

Obžalovaný podle něj útočil na oběti znenadání. Ženy nic takového nečekaly, proto neměly mnohdy možnost ani příležitost se bránit. Cimický působil mezi roky 1981 až 1996 jako primář v Psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích.

Později provozoval vlastní soukromou praxi v centru Modrá laguna. Některé ženy vypověděly, že se často vůbec nezajímal o jejich zdravotní stav.

„Poškozené si uvědomovaly, že jim nebude věřeno v konfrontaci s mediálně známou a populární osobností, kterou obžalovaný byl. Všechny poškozené si myslely, že jsou v tom samotné,“ napsal soudce.

Jedna z žen vzpomínala, že s Cimickým měla třikrát týdně sex během své roční hospitalizace v Bohnicích. Dostávala prý často od něj před souloží uklidňující injekce, zejména při sexuálních praktikách, které nechtěla dělat. Další hrozil elektrošoky, pokud ho prozradí.

Soud v hlavním líčení vyslechl jak Cimického, tak 85 svědků a sedm znalců.

„Obžalovaný ve své výpovědi nepopřel, že by nedošlo ke skutkům, které se mu kladou za vinu, ale hájil se tím, že se nikdy nedopustil znásilnění nebo jakéhokoliv násilí či nátlaku na někom druhém,“ shrnuje jeho výpověď. Cimický tvrdil, že jeho jednání bylo vždy vedené úmyslem léčit pacienta.

„Pokud to bylo pochopeno některou pacientkou jinak, pak se za to omlouvá a chápe to jako profesní selhání,“ parafrázuje soudce jeho slova.

Podle znalců z oboru klinická psychologie Pavla Krále a psychiatrie Jana Šimka však u něj „dominuje subdepresivní projev premorbidní narcistně laděné persony“.

„Je zřejmá představa o vlastní důležitosti, fantazie o vlastní hodnotě, spojení vlastní osoby s vysoce postavenými lidmi…Je patrné chybění určité empatie a schopnosti vžít se do pocitů nebo potřeb jiných. Je zřejmé jisté zaujetí mocí,“ píše se v rozsudku.

Znalci zároveň dospěli k závěru, že Cimický je nadprůměrně inteligentní a netrpí žádnou duševní poruchou.

Soudce podotkl, že Cimický jejich závěry nijak nezpochybňoval. Výpovědi žen pak soudce zhodnotil jako pravdivé, hodnověrné a plně usvědčující. Ženy podle něj vesměs popisovaly stejný modus operandi Cimického. Navzájem se neznaly a neměly důvod si vymýšlet.

„Jejich motivací bylo primárně naštvání, že by obžalovaný měl získat státní vyznamenání… Sekundárně jejich motivací bylo podpořit ostatní napadené ženy, že i ony mají obdobnou zkušenost s obžalovaným. Soud tedy hodnotí, že motivací pro podání svědectví ze strany poškozených bylo naplnění spravedlnosti,“ myslí si soudce.

Podle rozsudku nejstarší incident pocházel už z roku 1979. Jednalo se o šestnáctiletou dívku, která byla po smrti maminky převezena za Cimickým kvůli neúspěšnému pokusu o sebevraždu. Dnes už 63letá žena u soudu popsala, že ji Cimický při vstupním vyšetření, kdy byla svlečená do půlky těla, osahával na intimních místech.

Snažila se mu uniknout a vymluvila se, že musí na toaletu, tam ji ale Cimický vyprovázel. Prý, aby neutekla. Když se vrátili do kanceláře, povalil ji na válendu, pokoušel se ji vysvléct z kalhot a kalhotek a pokoušel se ji líbat. Také jí sliboval, že bude moct do nemocnice docházet pouze ambulantně a nebude muset být hospitalizovaná. Dívka druhý den raději přišla v doprovodu s tetou a bratry, což prý Cimického rozzlobilo.

„Víckrát už nepřišla, ale do osmnácti let se bála, že si pro ni přijde policie a zavřou ji tak, jak obžalovaný říkal. I následkem toho se bála a dvacet let se vyhýbala jakékoli psychiatrické a psychologické péči,“ cituje její svědectví soud.

Další ženy pak popisovaly podobné jednání, kterého se dopouštěl v následujících čtyřech desítkách let. Během vyšetření či povinných sezení je svlečené náhle obejmul, začal líbat, osahávat a vzrušeně dýchat. Některým při tom citoval ze své knihy básní.

Nešlo ale jen o osahávání. Řada útoků se odehrála, když ženy v sobě měly zapíchané během akupunktury jehličky, takže se nemohly fyzicky příliš bránit. Každý pohyb jim způsoboval bolest. Jedna z žen popisovala, že během toho se jí Cimický snažil ztopořený penis vložit nejprve do ruky a pak do úst.

„Reagovala tak, že si sama vysunula jehličky z těla a z ordinace odešla. V důsledku toho se při styku s muži cítila nepříjemně a jako lékaře si vybírala ženy. Při lékařských vyšetřeních se jí vracela tato vzpomínka,“ uvádí se v rozsudku.

Nešlo ale jen o pacientky. Nepříjemné vzpomínky na Cimického mají i někdejší studentky ze střední zdravotnické školy, kde kdysi učil, nebo i z vysoké školy. Jedné například dal během konzultace vypít čaj, po kterém dívka okamžitě usnula a probudila se na lehátku s částečně vyhrnutým oblečením i sukni měla jinak, než si ji oblékla. Pak utekla, protože nevěděla, co se dělo.

Tak to šlo přes osmdesátá, devadesátá, nultá i další léta. Poslední zaznamenané svědectví je z přelomu roku 2018 a 2019.

Například v roce 1995 takto napadl 17letou studentku školy, kde učil. Využila nabídku studentské praxe i terapeutických sezení. Místo toho na ni sexuálně zaútočil. „V pokoji ji odvedl k posteli, svlékl oblečení a pokoušel se o sexuální styk s odůvodněním, že panenství je dar dívky, který si zaslouží,“ uvádí se v rozsudku.

Dívka mu různě uhýbala a přitom opakovala, že nechce. „Nakonec se uspokojil sám rukou a svým spermatem jí potřísnil podbřišek. Odešla rozrušená a bála se, že otěhotněla. Už nikdy k němu nepřišla,“ píše se dále.

Další z žen měla po takovém zážitku brát šestkrát denně silné tlumící léky, u kterých navíc hrozí při dlouhodobém užívání závislost. Šlo o léky, které neodpovídaly její diagnóze.

Podobnou zkušenost podle svých slov měla i žena v roce 2005, která Cimického vyhledala kvůli psychickým potížím. Ženě předepsal návykové léky a při návštěvách jí podle soudu podsouval, že její potíže jsou z toho, že dlouho neměla sex.

Postupně ji přesvědčil, aby s ním měla dvakrát dobrovolný styk. Potřetí však proběhl bez jejího souhlasu. Podle soudu měla napíchané jehličky, ležela na břiše a Cimický jí ejakul oval do úst.

„Nikomu se nesvěřila, styděla se, že se víc nebránila a poté se dlouho léčila ze závislosti na lécích,“ podotkl soud.

„V řadě případů obžalovaný zaútočil na poškozené až na několikáté návštěvě v jeho ordinaci, když předtím poškozeným předepsal psychiatrické léky, u kterých rychle vzniká závislost, tedy pohrůžka jinou těžkou újmou v sobě i zahrnuje i odstavení od těchto léků a vznik abstinenčních příznaků. Poškozené si tuto situaci dobře uvědomovaly, chápaly mocenský vztah lékař x pacient, proto poslouchaly pokyny obžalovaného,“ vysvětlil soudce.

Soudce Novák uznal Cimického vinným z 35 samostatných trestných činů vydírání a čtyř sexuálních útoků. Uložil mu nejen pět let vězení ve věznici s ostrahou, ale i desetiletý zákaz výkonu lékařské praxe. Ženám by měl zaplatit dohromady zhruba šest milionů korun za nemajetkovou újmu. Předloni v listopadu rozhodl stejně, verdikt ale zrušil odvolací senát.

„Soud vzal při stanovení druhu a výše trestu pro obžalovaného v úvahu, že neprojevil sebemenší sebereflexi, poškozeným se neomluvil, nepokusil se odstranit škodlivé následky svých činů. Možnost neopakovat trestnou činnost je u obžalovaného dána spíše jeho věkem než vědomím obžalovaného o nesprávnosti, nemorálnosti a protiprávnosti skutků, které jsou mu kladeny za vinu,“ uzavřel soudce Novák.