Hlavní obsah

Změny podnebí podpořily zrod viru

Právo, JPL

Nový pohled na možný vznik obávaného koronaviru představil v časopise Science of the Total Environment Robert Beyer z univerzity v britské Cambridgi se svým týmem.

Foto: Daniel Munoz, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Přestože přesný původ SARS-CoV-2 zatím přesně znám není, mnozí vědci se domnívají, že pochází z letounů, konkrétně vrápenců. Uvedený názor podporuje zjištění získaná moderními metodami molekulární genetiky. Podle nich hostí letouni asi tři tisíce různých typů koronavirů, takže čistě aritmeticky připadá na každý druh těchto létajících savců 2,7 typu.

Tím, jak změny podnebí přetvářejí prostředí, se některé druhy přesunuly a viry si vzaly s sebou
Robert Beyer, univerzita v Cambridgi

Většina z nich přitom nevykazuje žádné příznaky onemocnění a viry na člověka nepřeskakují. Nicméně dvě další infekční choroby, jmenovitě blízkovýchodní respirační syndrom (MERS) a syndrom náhlého selhání dýchání (SARS), se do lidské populace, kde vyvolaly epidemii, dostaly s velkou pravděpodobností právě z letounů.

Zpět do roku 1900

Vědci nejdříve využili věrohodné záznamy o teplotě, srážkách a oblačnosti, tedy stupně pokrytí oblohy, a vytvořili mapu vegetace na naší planetě v roce 1900.

Virus pochází z chovů na jihu Číny, myslí si expert WHO

Svět

Jako všechny ostatní organismy také letouni vyžadují ke svému životu určité podmínky prostředí. Ke globální mapě světové vegetace na samém začátku 20. století proto výzkumníci přiřadili druhy letounů, které dávají danému typu vegetace přednost před ostatními. Porovnáním se současným rozšířením letounů tak mohli vyhodnotit, jak se na Zemi v minulém století měnila druhová bohatost, tedy počet druhů, zmiňovaných živočichů.

„Tím, jak změny podnebí postupně přetvářejí prostředí, se některé druhy přesunuly do jiných oblastí – a viry si vzaly s sebou. Ba co víc, nové vztahy mezi viry a volně žijícími živočichy s velkou pravděpodobností zvýšily nebezpečí přenosu škodlivých virů na člověka, nebo dokonce i vzniku zcela nových,“ vysvětluje Beyer.

Kde leží možná ohniska viróz

V jihočínské provincii Jün-nan a v přilehlých oblastech Myanmaru a Laosu proměnilo postupné zvýšení teploty, slunečního svitu a koncentrace oxidu uhličitého způsobené produkcí skleníkových plynů původní tropickou křovinatou krajinu v savanu a listnatý les. Vznikly tak vhodné podmínky pro četné druhy letounů upřednostňujících život v lesích.

Varování z Wu-chanu: Netopýři mohou člověka nakazit dalšími neznámými viry

Svět

A výsledek? V této části největšího kontinentu přibylo za posledních 120 let 40 druhů letounů – a s nimi na sto dalších typů koronavirů, mezi nimiž mohl být právě i SARS-CoV-2.

„V oblasti se navíc vyskytují luskouni,“ připomíná spoluautor studie Camilo Mora z Havajské univerzity v Honolulu. Právě tito málo známí savci bývají považováni za možné mezihostitele nového koronaviru.

Reklama

Výběr článků

Načítám