Článek
Unikátní výzkum budou dva roky provádět vědci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci spolu s týmem Národního památkového ústavu a Akademie výtvarných umění v Praze.
Jedním z důvodů, proč se jej odborníci rozhodli realizovat, je to, že kastelánům zatím chybí jednoznačná informace, jak mají postupovat při dezinfekci historických povrchů.
„Mají oprávněné obavy, aby při jejím dlouhodobém používání nepoškodili například historické kliky nebo zábradlí hradního schodiště. My se proto budeme snažit najít šetrný a zároveň účinný postup pro dezinfekci povrchů historických předmětů,“ uvedl Karel Lemr z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty.
Půda vranovského zámku vydala poklady
Výzkum podle něj pomůže nalézt odpovědi na otázky, které se týkají používání dezinfekce při ošetřování historických povrchů.
„Jeho potřeba vzešla z mimořádné situace na jaře, kdy se Národní památkový ústav musel v rámci zahájení návštěvnické sezony pružně vypořádat s novými hygienickými požadavky na provoz. Naší hlavní motivací a zároveň povinností je zajistit bezpečný návštěvnický provoz hradů a zámků a zároveň maximálně ochránit spravovaný majetek v době zvýšených protiepidemických opatření,“ doplnila Jana Michalčáková z Národního památkového ústavu.
Vědci budou v laboratořích testovat vliv těchto dezinfekčních prostředků na konkrétní povrchy a povrchové úpravy.
Pomocí speciálních metod experti zaznamenají změny po aplikaci dezinfekce. „Měří se například barevnost a odrazivost povrchu. Vzorky se budou zkoumat i mikroskopickými technikami, abychom zjistili, zda dezinfekce naruší strukturu povrchu,“ popsal Lemr.
Adventní prohlídky na jihočeských zámcích nebudou
Finální část projektu bude probíhat přímo v praxi, tedy na památkových objektech v Českém Krumlově a Bouzově, které mají široké spektrum různých typů návštěvnických prostor. Dezinfekce podle Lemra nemusí způsobit přímo chemickou změnu předmětu, na který je aplikována. Mohla by ovšem narušit povrchovou ochrannou vrstvu, což by následně způsobilo například korozi historického předmětu.
„My budeme sledovat, jak se zkoumaný vzorek bude měnit v čase poté, co na něj v pravidelných intervalech aplikujeme dezinfekční prostředek,“ konstatoval výzkumník.
Pokud vědci na povrchu zaznamenají nějaké změny, tak se pustí do pátrání po tom, která složka dezinfekčního prostředku je způsobila. „Následně posoudíme, zda tuto rizikovou složku můžeme z dezinfekčního prostředku vyloučit nebo ji nahradit,“ dodal Lemr.