Hlavní obsah

Rok od první dávky. Vakcínu má 6,7 milionu lidí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Je to přesně rok, kdy v Česku odstartoval vakcinační maraton, jenž zatím nebere konce. Jako první dostali v neděli 27. prosince 2020 před zraky kamer vakcínu proti covidu-19 válečná veteránka Emílie Řepíková a tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Na výběr tehdy nebylo. Oba dostali toho času jediný dostupný preparát od Pfizer/BioNTech. Teď už je všechno jinak.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Emílie Řepíková byla ve svých 95 letech první očkovanou Češkou.

Článek

Je možné vybírat ze čtyř vakcín a začátkem příštího roku bude k dispozici pátá od americké firmy Novavax. Nejčastěji dostali zájemci látku od Pfizer/BioNTech (83 procent). Následuje vakcína od Moderny (devět procent), dále od AstraZeneky (šest procent), která se již v Česku neaplikuje, a jednodávkový preparát od firmy Johnson & Johnson (tři procenta).

Většina z nich byla schválena pro starší 18 nebo 16 let. Na mladistvé ve věku 12 až 15 let došlo s očkováním začátkem července. Koncem letošního listopadu pak EMA schválila první vakcínu i pro nejmenší děti od 5 do 11 let. Proočkovanost obyvatel odpovídá tomu, jak se zpřístupňovalo očkování.

Od pondělí bude třetí dávka vakcíny pro všechny nad 30 let

Domácí

Z více než 90 procent jsou proočkovaní lidé nad 70 let. S nižším věkem podíl očkovaných klesá. Mezi pětačtyřicátníky a padesátníky je to 75 procent, ve skupině 16 až 29 let je to 64 procent. U dětí ve věku 12 až 15 let necelá polovina. Aspoň první dávku dostalo už přes 63 procent ze všech obyvatel, tedy asi 6,7 milionu.

Prvně lékaři a senioři

Jako první se koncem loňského roku dostali k vakcíně zdravotníci. Od ledna získali prioritu i nejstarší senioři a klienti sociálních zařízení. Mezi nimi řádil na přelomu roku koronavirus nejvíc. V dalších měsících se postupně otevíraly další věkové a profesní kategorie. Přednostní nárok měli zaměstnanci škol.

Třetí dávku už mají dvě třetiny lidí starších 60 let

Koronavirus

Podobně jako chronicky nemocní potřebovali speciální kód, který jim zajistil rychlejší přístup k vakcíně. I to ale chvílemi drhlo. Mimo jiné kvůli nedostatečným zásobám vakcín a problémům s některými dodávkami. Některé výpadky řešila vláda tím, že požádala o zapůjčení či darování vakcín spřátelené státy, jako byl Izrael, Německo nebo třeba Maďarsko.

Řízení koronavirové pandemie poznamenalo i četné střídání ministrů na resortu zdravotnictví a vytváření dalších expertních poradních skupin. V průběhu letoška se několikrát upravil interval pro podání druhých dávek a nedávno i posilujících třetích dávek. Zájem o očkování byl nejvyšší zkraje léta, kdy chtěli lidé vycestovat do zahraničí. Denně se podávalo až 120 tisíc dávek. K o něco nižším číslům se dostává Česko i v posledních týdnech, většinu ale tvoří dávky posilující.

Intenzivnější je i očkování v ordinacích praktických lékařů. Zapojit se chtěli už na jaře, stát šel ale nakonec snazší a rychlejší cestou přes velká vakcinační centra. Zdravotníci dosud podali přes 15 milionů dávek.

Novavax mění hru. Může oslovit odmítače

Koronavirus

Víc než dva miliony lidí dostalo posilující dávku, zpravidla senioři. Ukončené základní očkování má 6,5 milionu obyvatel. Podezření na nežádoucí reakci po očkování zatím ohlásil jen velmi malý zlomek z nich. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dosud obdržel 9379 hlášení.

Většinou jde o projevy podobné chřipce, malátnost, zimnici, bolest na hrudi nebo třeba sníženou pohyblivost končetin. Ústav eviduje i 129 podezření na úmrtí v souvislosti s vakcinací. Velký průlom ve vývoji epidemie představuje i dostupnost nových léků proti covidu.

Nepůsobí preventivně, ale řada z nich významně snižuje riziko těžkého průběhu nemoci u rizikových pacientů. Za tímto účelem se v Česku podávají například monoklonální protilátky a brzy mají být dostupná i účinná antivirotika.

Reklama

Výběr článků

Načítám