Koronavirus nepochází z laboratoře, tvrdí německý vědec a vysvětluje proč

Teoreticky by se dal vytvořit v laboratoři nějaký umělý virus, ale technicky je to velmi komplikované, tvrdí Drosten. Také varianta, že by se vytvořil z nějakého SARS-1 „nakažlivější klon“ SARS-2, je podle jeho slov nemožná.

„Nemůžete jen tak dát virus do skleněné misky a udělat s ním nějaký experiment. Cokoliv, co by se tvořilo, je otázka molekulárně biologické činnosti v řádu dvou až tří let,“ řekl Drosten. V případě SARS-CoV-2 ale nic takového nepřipadá v úvahu, protože „celá páteř viru je jiná“, říká Drosten a snaží se to vysvětlit.

„Pokud bych chtěli upravit virus tak, aby byl nakažlivější, vzal bych existující virus, začlenil změnu do jeho systému a poté to porovnal se starým,” líčí veděc, podle kterého se ale nový koronavirus od předchůdců liší mnohem víc.

„Pokud chci vědět, zda má nové autorádio lepší zvuk, vezmu si stávající auto a vyměním v něm rádio. Pak to porovnám. Nestavím kvůli tomu, že chci lepší rádio úplně nové auto. Přesně tak to ale bylo se SARS-CoV-2. Je úplně odlišný od předchozích koronavirů,“ říká vědec.

Pro Drostena je nejpravděpodobnější variantou, že zdrojem pro virus SARS-CoV-2 se stal čínský kožešinový průmysl.

„Vidím to tímto směrem, i když pro to nemám důkaz kromě jasně prokázaného původu viru SARS-1. To je virus stejného druhu,“ řekl. Viry stejného druhu podle něj dělají stejné věci a často pocházejí ze stejného zdroje.

„U SARS-1 je vědecky doloženo, že přechodnými hostiteli byli psi mývalovití a cibetky. V Číně se chovají na farmách pro kožešiny. Pokud si v Číně kdekoli koupíte bundu s kožešinovým límcem, je to téměř bez výjimky pes mývalovitý,“ uvedl Drosten.

Nejsou ovšem žádné studie, které by osvětlily, zda je původ tohoto koronaviru na čínských farmách.

Redaktor serveru položil Drostenovi otázku, jak je možné, že odborníci nešli na možné místo původu viru a nezačali ho zkoumat, když koronavirus obrátil svět vzhůru nohama. „Chovatelské populace, které jsou po celé zemi, by musely být systematicky sledovány. Vzorky by musely být odebírány po celé zemi. Nevím, jestli to dělají čínští vědci. Nelze to vyloučit. Nevím, jestli příští týden nevyjde studie, která by to objasnila. Já vám mohu říct jen to, že o tom nemám žádné informace,“ odpověděl.

Připomněl, že v Číně byla mise Světové zdravotnické organizace (WHO).

Jak se mohl SARS-CoV-2 dostat z netopýra na přechodného hostitele čínského psa mývalovitého a z něj pak na člověka? Podle Drostena jsou psi mývalovití či cibetky predátoři, pro které jsou netopýři pochoutkou. Největší žeň mají v době, kdy přijdou na svět mláďata netopýrů a slabší kusy se neudrží ve výšce a padají na zem. Na mnohých místech se pak loví volně žijící mývali a cibetky a soustřeďují se na kožešinových farmách. „Tak se dostanou viry na farmy,“ popisuje vědec.

Přenos na člověka je poté velmi jednoduchý. Krmení ale především následné usmrcování těchto zvířat je činnost velmi kontaktní.

Drosten byl pandemií nového koronaviru překvapen, protože se domníval, že „byl tento druh chovu a obchodu s kožešinami zastaven a že se už nikdy nevrátí“.