Článek
Studie neurovědce Luka Clarka z roku 2009 ukázala, že těsná prohra může aktivovat mozkové oblasti spojené s odměnou a posílit motivaci hrát dál. Právě pocit, že výhra byla na dosah, patří k nebezpečným pastem hazardu.
Martin Svoboda se s automaty setkal už jako dítě. K hraní se vrátil v dospělosti během finančních problémů. Po počátečních výhrách přišly prohry, půjčky a lži. Celkovou ztrátu dnes odhaduje na 8 až 10 milionů korun. „Začnete si půjčovat od kamarádů, od rodiny. Namotáváte se do pavučiny lží,“ popisuje.
Svoboda vzpomíná i na matku, která na něj v slzách čekala před hernou. Ani to ho tehdy nezastavilo. Po její smrti a v období hluboké osobní krize uvažoval o ukončení života. Nakonec našel cestu zpátky. Založil spolek Občané proti hazardu, napsal knihu a dnes se věnuje osvětě na školách.
Dva odborné pohledy na cestu ven
Sociolog David Fiedor upozorňuje, že ani sportovci nejsou vůči hazardu imunní. Znalost sportu může naopak vytvářet falešný pocit kontroly nad sázením.
Adiktolog Martin Svoboda, jmenovec hlavního protagonisty, doporučuje začít otázkou: „Co ho vlastně baví?“ Závislost totiž často vytlačí dřívější záliby. Pomoci může pohyb, návrat k přátelům, otevřenost vůči rodině i odborná léčba.
Spisovatelka Martina Bittnerová, která zažila závislost svého partnera, zdůrazňuje, že bez upřímného pojmenování problému se těžko hledá řešení.
Malý krok podle Nových rituálů
Místo sázky na zápas si užijte zápas s přáteli bez sázení. Pokud se hraní vymyká kontrole, řekněte si o pomoc. Nemusíte na to být sami. Při akutní psychické krizi je nonstop zdarma dostupná Linka první psychické pomoci na čísle 116 123.
Celý díl a další inspiraci najdete na noveritualy.cz.