Článek
Jaký máte vztah ke slavnostním koncertům, jako je novoroční koncert České filharmonie?
Každý koncert je učiněná slavnost, ale vnější znaky a vzájemná pospolitost lidí, které panují při zvláštních událostech, jako jsou všechny svátky, duchovní i světské, jsou přece jen ještě značnější. Mimořádná vnější atmosféra pak dodává i hudebnímu konání náboj navíc. Skladba publika bývá poněkud odlišná například od abonentních nebo dokonce i festivalových koncertů. Možná se v něm najde více posluchačů, kteří jindy do koncertní síně nezavítají, možná jsou v něm někteří vůbec poprvé, podníceni slavnostností okamžiku v běhu jejich roku nebo doprovázející rodinu, přátele a podobně. Takové návštěvníky mám v sále takto mimořádně vlastně velmi rád – připadá mi, že právě jim můžeme tím spíše nově ukázat, jak nádherné to je provozovat a poslouchat hudbu.
Houslový virtuos a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička provede s Jakubem Hrůšou na novoročním koncertu Mazurek a Romanci Antonína Dvořáka.
Které skladby z programu novoročního koncertu jsou vám nejbližší?
Nejbližší je mi Prodaná nevěsta. V divadle jsem se k ní vcelku dosud nedostal. Koncertně ale výběr z ní diriguji nesmírně rád. Naposledy to bylo s Orchestrem Akademie sv. Cecílie v Římě zrovna před pár týdny. Vystřihli náročnou virtuózní předehru a tři tance znamenitě – pozastavili se sice, moji milí Italové, nad jejím prudkým tempem, které jsem na zkoušce udal, ale pak jej bez mrknutí oka mistrně realizovali. Rád říkám muzikantům v zahraničí o Mahlerově výroku, o kterém jsem se dověděl z memoárů jeho přítele, významného skladatele J. B. Foerstera. Mahler vyslovil své mínění o tom, které tři komické opery jsou podle něj těmi nejlepšími z nejlepších. Řekl: „Na prvním místě Mozartova Figarova svatba, na druhém Rossiniho Lazebník a na třetím Smetanova Prodaná!“
Jakub Hrůša je v současnosti nejuznávanějším českým dirigentem, který se ovšem do České republiky rád vrací. Vedle hostování u České filharmonie letos do Prahy přivedl Vídeňské filharmoniky, v příštím roce přiveze na Pražské jaro Orchestr Akademie sv. Cecílie a na Dvořákovu Prahu Bamberské symfoniky.
Novoroční koncert České filharmonie stojí na počátku Roku české hudby. Co vás v něm všechno čeká?
Je to pro mě krásný symbol a rád se za něj stavím. Kromě zmíněného Smetany (Libuše na Pražském jaru a na Smetanově Litomyšli) se ujmu koncertně Bystroušky Leoše Janáčka, rovněž s Českou filharmonií, budeme pokračovat v uvádění a nahrávání Sukova díla (letos Zrání), na Pražském jaru s mým římským orchestrem uvedeme Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů, na letním turné s Českou filharmonií zazní Sukův Asrael, Janáčkova Glagolská mše a mnoho dalšího. Nemohu se dočkat!
Autor: Alena Sojková