Hlavní obsah

Pohledem Thomase Kulidakise: Koronavirové Válkoviny aneb Nová vláda v neblahých šlépějích vlády minulé

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když bývalá vláda premiéra Babiše zavírala školy, velká část opozice a veřejnosti křičela, že je to nesprávné. S odůvodněním, že děti patří do škol, které je mají vzdělávat a učit je fungovat ve společnosti, neboli socializovat.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Thomas Kulidakis

Článek

Nová vláda je u moci teprve chvíli, a už si v přístupu k dětem, jejich rodičům i celé společnosti ověřuje, jaký je rozdíl mezi pohodovým opozičním křičením a vládní odpovědností z hlediska přístupu ke koronaviru.

Konkrétně to ilustruje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Za prvé: za celou vládu nám oznámil, že do karantény poputují i očkovaní, kteří budou v kontaktu s nakaženými lidmi. Oněch určených pět dní je jistě lepší než čtrnáct, ale případy se budou posuzovat hygienou individuálně. Což nemůže dopadnout jinak než opakováním a pokračováním buďto chaosu nebo neefektivity, protože se nebude stíhat.

Navíc už z minulosti víme, že panoval často tichý úzus jisté vítané solidarity, že se lidé nehlásili, aby se neposlali do nevítané karantény, v níž místo produktivity trávili malou dovolenou i lidé, kterým opravdu nic nebylo. Vyřazení z provozu i na pět dnů znamená, že si člověk jen tak něco nevyřídí, nic neodpracuje, v nejhorším se zastaví služby, doprava, apod.

Nová vláda pod taktovkou Válka a jeho lidí dělá naprosto novým, originálním a neotřelým způsobem v podstatě to samé, co jí kritizované osazenstvo vládních kanceláří dělalo v minulosti. Ukazuje se to také v případě dětí, kteréžto prý minulá vláda házela společně s rodiči přes palubu. Nutila je do on-line výuky, karantény, rodiče museli být doma nebo dávat ratolesti k prarodičům, kteří si je buď užili, nebo z nich šedivěli místo rodičů nebo případně chytli virus.

Tak to může dopadnout i teď, kdy se do 16. ledna budou děti testovat dvakrát týdně. Pokud se PCR testem potvrdí byť jen jedno dítko pozitivní, celá třída poputuje šupem do karantény na tři dny. A je po výuce, budoucnost národa zase má nakročeno k – s nadsázkou řečeno – analfabetismu. V budoucnu se nám asi s chutí nepůjde pro výkon k těm, kteří místo školy byli více doma, i když jim nic nebylo.

Háček je mimo jiné v tom, že se nejdříve dělají antigenní testy, ne zrovna proslavené svou přesností, pak se ještě čeká na PCR (blíže viz článek Test-to-stay aneb Nová pravidla pro třídy s pozitivně testovaným. „Režim test-to-stay znamená, že spolužáci pozitivně testovaného budou podstupovat každý den antigenní testy až do doby, kdy onen pozitivně testovaný obdrží negativní výsledek PCR testu”).

Takže mezitím se může pěkně virus šířit, a hlavně – čeká se. Při troše štěstí vyprodukuje čtvrteční antigenní testování situaci, kdy se z tří dnů ztratí dva víkendem, při smůle se ztratí celý týden, protože se testuje i v pondělí a od půlky ledna se má testovat už jen v pondělí. A obavy z chaosu a problémů praktického provedení se šíří i mezi lidmi z praxe, tedy učiteli, což potvrdila i Hana Stýblová, viceprezidentka Asociace ředitelů základních škol a ředitelka Mateřské a základní školy Plzeň Božkov.

A v případě nařízené karantény dětí, co udělají chudáci rodiče? Logicky se pokusí hodit děti k prarodičům, tedy rizikové skupině, přičemž víme, že omikron se na očkování moc neptá. Pokud to neudělají, tak budou doma, a ti, kteří nezešílí, tak rozhodně připraví sebe i společnost o přínos své práce. Výše popsaný nevhodný mix je obzvláště pikantní vzhledem ke skutečnosti, že – jak právě řekl ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský –, lidé mladí, středního věku i děti projdou omikronem pravděpodobně velmi lehce.

Hostomský není sám, i stávající ministr zdravotnictví Německa projevil naději, že lehčí omikron nás může vysvobodit tím, že poměrně hladce projde populací. Je zkrátka stále více odborníků i neodborníků, kteří se přístup nulové tolerance na hranici hysterie opovažují kritizovat, aniž by se báli ztráty živobytí a veřejného pranýřování. Je to možné i proto, že nálada velké části veřejnosti se od počátečního šoku ze strachu z neznámé choroby s výborným PR změnila v trpění šokem z nových nařízení a snahy nějak vším proplout.

Takže pokud stávající vláda kritizovala minulou, že obětuje rodiče a děti koronaviru a snaze chránit nejzranitelnější, jak bychom asi koronavirové Válkoviny měli nazvat teď? A když na začátku týdne testy ve školách měly pozitivitu 0,33 procenta z více než milionu odběrů, nebylo by na čase možná přestat děti, rodiče a učitele týrat?

Thomas Kulidakis po několika letech externího přispívání přestoupil z Českého rozhlasu Plus do týmu Novinek jako kmenový komentátor. Zařadil se tak po bok Alexandra Mitrofanova. Na jeho komentáře se můžete těšit vždy ve středu a v pátek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám