Článek
BIS uvádí, že v roce 2019 byly prioritními cíli zpravodajského rozpracování aktivity ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost a další klíčové zájmy státu. Nic nového. Jak to Rusko a Čína dělají, popisuje i otevřená část zprávy BIS dost podrobně.
Včetně toho, že Číňané se zaměřují na fachidioty v akademické sféře, kteří si myslí, že je politika nemusí zajímat. Anebo na takové jedince nejen mezi akademiky, kteří naopak dobře vědí, oč kráčí, a z bytí čínskou spojkou chtějí vytřískat vlastní výhody.
Rusové mezi akademiky tolik nepracují, spíše hledají skutečné upřímné idioty, z nichž snadno vyrobí idioty užitečné, anebo ideové spolupracovníky, kde je ideou touha po pomstě za údajné zneuznání, anebo zas ty věčné peníze.
„Proruští aktivisté stále intenzivně a systematicky vystupovali proti politickému uspořádání ČR a členství v EU a NATO. Témata, která ve veřejném prostoru nastolovali a šířili, se i nadále významně překrývala s agendou prosazovanou Ruskem,“ píše se ve zprávě BIS. To známe z běžného života. Druhá věta vypadá jako opis instrukce pro vystupování prezidenta a jeho stoupenců.
Co je ale skutečné nebezpečí pro Česko? Vyplývá to z následující pasáže: „Velmi vážnou hrozbu pro bezpečnost ČR představovaly i v roce 2019 nepřátelské aktivity cizí moci. BIS se proto ve zvýšené míře zaměřovala mimo jiné na rizikové aktivity týkající se strategických projektů z oblasti energetiky a informačních a komunikačních technologií. Z pohledu bezpečnosti ČR hodnotí BIS jako nežádoucí zejména potenciální závislost na dodavatelích pocházejících ze zemí, které aktivně působí proti ČR, jejím zájmům nebo jejím spojencům z NATO či EU.“
Jinými slovy nesmí zakázku na dostavbu JE Dukovany dostat Rusko ani Čína. Určitě je v utajené části zprávy více podrobností. Ale tu obdrží jen někteří adresáti. Mimo jiné prezident a premiér. Ti jsou ale vůči Rusku a Číně naladěni úplně jinak.
Česko je země zázraků. Už jsme četli a slyšeli mnoho názvů, které mu přiřkli občané. Kocourkov, Absurdistán, Agrofertsko. Je to ale málo kreativní pro zemi, v níž prezident vede neveřejnou i veřejnou válku proti šéfovi národní tajné služby v zájmu států, které tato tajná služba označuje za nepřátelské. Prý jsou v BIS čučkaři.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Jeden podobný maník tu sice byl, jmenoval se Donald Trump, ale teď postupně vysmahuje. Dočkáme se i u nás, že nejvyšší čučkaři vypadnou.