Článek
Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.
Lidé v Česku, kteří jsou přesvědčeni, že jich se politika netýká, možná nebudou vnímat tyto události jako součást hybridní války, kterou vede Rusko proti Západu. Jenže součástí této ruské války český konflikt, stejně jako další vnitropolitické šarvátky v zemích EU a NATO, ve skutečnosti je.
Český Ústavní soud o prezidentově žalobě zatím nerozhodl, ale předběžným opatřením uložil ministrovi zahraničí, aby zajistil účast hlavy státu na červencovém summitu NATO jako člena české delegace. Reakce premiéra Andreje Babiše, ministra zahraničí Petra Macinky a neministra z Macinkovy strany Filipa Turka se lišily intenzitou, ale shodně obsahovaly pohrdání českým ústavním systémem.
Nejdále zašel Turek, který prohlásil, že by Ústavní soud neměl existovat. Turkova pověst je sice spíše komická než státnická, přesto je členem vládního týmu. Ministr Macinka má vyšší postavení než Turek a jeho slova o tom, že v České republice došlo k puči, přičemž původcem údajného puče má být Ústavní soud, mají pro posouzení míry kompatibility této vlády s demokratickým zřízením mnohem větší vypovídací hodnotu.
Kdo v Česku kvůli pracovnímu zařazení nebo z vlastního zájmu pravidelně sleduje ruskou politickou a mediální sféru, ví, jak bleskurychle se každý výrok kteréhokoli účastníka společenského života na Západě obsahující zpochybnění demokratického systému objevuje v oficiálních ruských médiích a ve výrocích zástupců státu. Jde-li však přímo o vysoké ústavní činitele, stávají se takoví jedinci doslova miláčky Kremlu, protože objektivně pomáhají naplňovat hlavní cíl ruské hybridní války, kterým je rozkol uvnitř demokratických zemí a mezi nimi.
Svého času byli premianty ruského vlivu v EU a NATO, které ruská propaganda servírovala svým konzumentům jako oddané přátele Moskvy v doupěti nepřítele, Václav Klaus a zejména Miloš Zeman. Nyní aspirují na tuto funkci Andrej Babiš a Petr Macinka. Výkřiky o puči, který měl údajně provést v Česku Ústavní soud v žoldu prezidenta země, jsou balzámem pro stratégy a taktiky ruské hybridní války.
Mnohem lepší výsledek by samozřejmě získali z Česka v případě, že by se vládě podařilo odříznout prezidenta od účasti na summitu NATO, protože Moskva nepotřebuje, aby za Česko tam odjel odborník na slovo vzatý, který navíc osobně zná ruské představitele a nedá se od nich obalamutit.
Ale nyní se Kreml musí spokojit aspoň s tím, že česká vláda vědomě podkopává politickou stabilitu v zemi. To je v zájmu Ruska, a to nejen v českých podmínkách. Momentálně Moskva obrovsky profituje z roztržky mezi Polskem a Ukrajinou.