Článek
Paradoxně i po změně skoro všeho, co formovalo život lidí doma a za hranicemi, zůstalo toto rozdělení povah a schopností téměř neměnné. V cizině žije a pracuje několik set tisíc lidí s českým pasem.
Jsou to stejní občané jako ti, kteří mají jako trvalé bydliště Česko. Jsou a nejsou. Z hlediska občanských práv se tyto dvě skupiny neliší. Naprosto odlišné jsou ale v jiné rovině.
Na začátku jsem připomněl aktivní lidi, kteří z českých, moravských a slezských zemí šli do světa, aby uměli věci jinak a častokrát lépe než ti, kteří zůstali v symbolickém údolí. Co z toho vyplynulo?
Především to, že Češi, kteří odešli za uplatněním do zahraničí, poznali jiné poměry, jiné prostředí, jiné okolnosti, jiné zvyky a mnohdy nejen jiné, ale také lepší možnosti pro spokojený život, který se ale musí vybudovat vlastním úsilím, bez berliček samozvaných guruů.
Jinými slovy občané s těmito životními zkušenostmi stěží skočí na špek politikům typu šmejd, kteří tvoří svůj vlivový kapitál tak, že se k voličům, kteří jim mají podle jejich plánů odevzdat hlas, a tím pádem pomoci k mocenským výšinám, chovají jako k nesvéprávným pitomcům.
Když se člověk zahledí do stylu a obsahu kampaní ANO a SPD, snadno se přesvědčí, že parazitují na mentálně plachých a duševně zakrslých spoluobčanech, kteří potřebují jednak slib, že bude líp, jednak, že vůdce ukáže na nepřítele, který může za jejich podělané životy.
A teď zpátky k Čechům žijícím v zahraničí. Ať promluví tvrdá data. Kdyby volili pouze tito občané, pak by se v roce 2021 ANO a SPD do Sněmovny vůbec nedostaly. ANO by mělo 4,99 procenta a SPD 2,19 procenta.
Pokud jde o prezidentské volby 2023, za stejného předpokladu by získal Petr Pavel 95,21 procenta hlasů a král koblih Andrej Babiš pouhých 4,78 procenta. Dobře se na tom ukazuje, že lidé, kteří vzali osud do vlastních rukou, demagogy a lháři pohrdají.
Vyplývá z toho jednoduchý závěr. Celý ten šrumec opozice o nepřípustnosti korespondenční volby je pouhá zástěrka strachu o koryta, který cloumá koblihami v ohrožení.