Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Zklamané naděje – pět let od vraždy Jána Kuciaka – Petr Šabata

Ozvěna tří výstřelů nájemného vraha Miroslava Marčeka zní nad Slovenskem už pět let. Dvěma ranami do srdce zabil večer 21. února 2018 novináře Jána Kuciaka a tou třetí jeho snoubenku Martinu Kušnírovou.

Foto: Novinky

Petr Šabata

Článek

Těla byla objevena o čtyři dny později a začalo rozsáhlé vyšetřování. Ve slovenské politice a veřejném životě pak nezůstal kámen na kameni. I blížící se předčasné parlamentní volby je možné propojit se smrtí dvou 27letých nevinných lidí před pěti lety.

Po vraždách se veřejnost probudila z letargie a vynutila si na náměstích i ve volbách zásadní politické změny. S obviněním z korupce a dalších trestných činů nebo rovnou ve vazbě a pak před soudem skončily desítky dosud nedotknutelných lidí. Ale po pěti letech zbyly rozpaky a otázka: jaký to vlastně všechno mělo smysl?

V pátek 9. března 2018 se v Bratislavě konala demonstrace Za slušné Slovensko, přišlo na ni 60 tisíc lidí – nejvíc od listopadu 1989. Rozhořčení a touha po změně byly hmatatelné. Kritici vinili dlouholetého premiéra Roberta Fica, že se jeho politická garnitura a „mafiánský stát“ (jak nazval systém tehdejší prezident Andrej Kiska) nepřímo podílely na smrti Jána a Martiny. Kuciak byl úkladně zavražděn kvůli své investigativní novinářské práci.

Trojnásobný premiér Fico musel odstoupit 15. března 2018, ve funkci ho vystřídal stranický kolega Peter Pellegrini. Když podával Fico demisi do rukou prezidenta Andreje Kisky, ušklíbl se a pronesl: „Pane prezidente, ty buď klidný, já nikam neodcházím.“ Tehdy to znělo jako nesmyslná výhrůžka. Dnes je Ficův Směr druhou nejsilnější stranou a návrat do vlády po zářijových volbách rozhodně nelze vyloučit.

V prezidentských volbách na jaře 2019 porazila Zuzana Čaputová kandidáta Směru, tehdejšího místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, v obou kolech rozdílem třídy. Zásadní parlamentní volby v únoru 2020 jasně vyhrál s 25 procenty věčný opozičník Igor Matovič. Sestavil čtyřčlennou koalici s ústavní většinou a stal se premiérem. Vše vypadalo nadějně. Jenže Slovensko čekaly tři roky chaosu, politických hádek a zcela nekompetentního vládnutí.

Lapidárně to shrnul bývalý ministr financí Ivan Mikloš: „Slovenská zkušenost posledních tří let nám říká, že demokracii a prosperitu nemusí ohrožovat jen autokrati a populisti, ale i chaotici, sociopati a ideologičtí omezenci. V tomto smyslu je evidentní, že antisystémovým politikem není jen Kotleba, Uhrík (slovenští fašisti, pozn. red.) nebo Fico, ale i Matovič.“

Matovičovi patří hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti snad ještě víc než hnutí ANO Andreji Babišovi. Takže jeho vliv zůstal zásadní i poté, co musel po roce opustit premiérský post (když navzdory rozhodnutí vlády dovezl z Moskvy neschválenou vakcínu Sputnik). Uvrhl koalici do chaosu – což v časech epidemické, energetické a válečné krize reálně poškozovalo zemi a její občany. Vláda vedená už Eduardem Hegerem ztratila důvěru parlamentu vloni v prosinci a následně se poslanci shodli na předčasných volbách 30. září.

Dnes, 221 dní před nimi, se rýsují dvě civilizačně odlišné budoucí vlády: Hlas Petra Pellegriniho, který se v září 2020 oddělil od Ficova Směru a dlouhodobě vévodí preferencím, spolu s Ficem a fašisty. Nebo Hlas s některými současnými vládními stranami, pokud uspějí ve volbách, případně s novou parlamentní liberální stranou Progresivní Slovensko nebo vracejícím se Křesťanskodemokratickým hnutím.

První varianta by byla tragická. Robert Fico táhne Slovensko na východ: odmítá vojenskou pomoc Ukrajině i protiruské sankce a šíří prokremelskou propagandu: válka na Ukrajině podle něj „začala v roce 2014, když ukrajinští fašisti začali vraždit Rusy v Donbasu“…

O vládě rozhodne Peter Pellegrini a jeho Hlas – ti zatím nikoho ze spolupráce nevylučují a vyhýbají se silným vyjádřením k čemukoliv. Tato předvolební taktika postavená na seriózním Pellegrinim zatím vychází.

V dubnu uprostřed předvolební kampaně by měly taky padnout poslední rozsudky za smrt Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Podle obžaloby si vraždu objednal Marian Kočner, člověk z mafiánského prostředí, ovšem také známý mnoha politiků, a jeho pomocnice Alena Zsuzsová. Specializovaný trestní soud vynesl v září 2020 zprošťující verdikt, ale nejvyšší soud mu případ vrátil.

Nájemný vrah Miroslav Marček už byl pravomocně odsouzen na 25 let, stejný trest dostal jeho komplic. Zprostředkovatel vraždy, který jim předal 40 tisíc eur (necelý milion korun), v rámci dohody o vině a trestu přijal 15 let vězení.

Krizemi a politiky unavení Slováci si v den 5. výročí vraždy na Jána a Martinu vzpomenou na mnoha akcích. Ale změnu vedoucí ke slušnému a modernímu Slovensku, kterou vyvolala smrt dvou mladých lidí a kterou požadovaly desetitisíce lidí tehdy na demonstracích, už jim politici vládní i opoziční rozměnili na drobné a utratili – kdoví za co.

Reklama

Výběr článků

Načítám