Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Vor v zakoně v Kremlu – Alex Švamberk

Příběh obchodníka se smrtí Viktora Buta byl tak dramatický, že o něm v Hollywoodu natočili film Obchodník se smrtí s Nicolasem Cagem v hlavní roli. Poté, co byl But dopaden a odsouzen, o něj zájem poklesl, nyní se ovšem dostal opět do centra pozornosti. Minulý týden byl vyměněn za vězněnou americkou basketbalistku Brittney Grinerovou. Leccos to říká o Putinově režimu i o ruském lídrovi samotném.

Alex Švamberk

Článek

Americký prezident Joe Biden čelil kritice za to, že na takto nerovnou výměnu přistoupil. Bílý dům však řekl, že jiná možnost, jak dostat z vězení trochu naivní nositelku dvou olympijských medailí nebyla. Kreml požadoval právě a jen Buta.

List Daily Telegraph spekuloval, že by se Rusku, které se ocitlo v mezinárodní izolaci, mohl But hodit se svými kontakty a schopnostmi obcházet embarga. Dokázal zajišťovat zbraně nejrůznějším vzbouřeneckým skupinám v Africe. Dodával do Demokratické republiky Kongo, Angoly, Středoafrické republiky i liberijskému řezníkovi Charlesi Taylorovi, který také působil v Sieře Leone. Zbraně však opatřoval i různým milicím za válek v Jugoslávii, libanonskému Hizballáhu nebo Ahmadu Šáhu Masúdovi z afghánské Severní aliance.

But využil chaosu v rozpadajícím se Sovětském svazu, nakoupil transportní letadla a zajištoval zbraně režimům pod sankcemi i různým povstaleckým skupinám. Záběr měl skutečně široký, jenomže působil především v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí. Dopaden byl v roce 2008 v Thajsku. Od té doby se svět změnil a jeho kontakty, pokud mu nějaké vůbec zbyly, už žádnou cenu nemají.

Důvody výměny jsou jiné – především propagandistické. Putin chtěl ukázat, že dokáže Západ dotlačit do kouta a ten mu vymění jednoho z největších zločinců za basketbalistku, které nedošlo, že by bylo lepší si angažmá v Rusku odříci a nevracet se tam těsně před začátkem války. Takto si Putin dokazuje moc. Navíc tím dává najevo, že jím prosazený zákon o nadřazenosti ruského práva nad mezinárodním platí a cizí zákony se vůči občanům Ruské federace uplatňovat nemohou.

Ani to však zcela nevysvětluje velkou snahu Ruska vyměnit Grinerovou za Buta. O této možnosti se mluvilo ještě před jejím odsouzením. Ukazuje to, že But má pro režim větší cenu, což může znamenat jediné – že But nebyl zas tak skvělý obchodník, ale pomáhala mu některá z ruských speciálních služeb. Ty na své muže nezapomínají. Potvrzuje to, jak moc je putinovský režim ovlivněný odkazem KGB, ze které vzešel současný ruský prezident.

Vydupaná výměna také potvrzuje, jak moc je systém mafiánský, což ale není zas tak velké překvapení. Agenti všech tajných služeb, kteří z pozice své práce mají k zákonu kulantně řečeno specifický vztah, kolikrát s podsvětím spolupracují. Ani Putinovi nevadí lidé s kriminální minulostí. Stačí se podívat na minulost zakladatele soukromé Wagnerovy armády Jevgenije Prigožina, který si zákon vykládal tak volně, až skončil za mřížemi. A pokud je takový člověk vyzdvižen, je věrný. Neselže-li, má jistotu, že ze své pozice bude moci týt, a pokud upadne do nesnází, bude jemu i jeho blízkým pomoženo. To členům ruských kriminálních gangů zajišťuje vor v zakoně, který taky legalizuje výnosy z trestné činnosti a řeší spory v gangu. Jde svým způsobem o kmotra, který ovšem působí legálně. A jak ukazuje Butův případ, zdá se, že jeden sedí i v Kremlu.

„Obchodník se smrtí“ But v Rusku vstoupil k ultranacionalistům

Zahraniční

Reklama

Výběr článků

Načítám