Článek
Operace byla zdařilá. Madura se podařilo zatknout během bleskové operace, při které nepadl jediný americký voják. Ukázalo se, že venezuelské ozbrojené síly s relativně moderními zbraněmi byly jen papírovým tygrem.
Vyjádření Donalda Trumpa ovšem vyvolávají obavy. Americký prezident ani neví, jestli stačilo svržení Madura. Už pohrozil, že pokud neodejdou další představitelé režimu a nepředají moc, mohl by následovat druhý úder. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sice řekl, že už jedná s viceprezidentkou Delcy Rodríguezovou, ale z Trumpových slov je patrné, že není vše domluvené. Trump navíc dal najevo, že vůdkyně opozice María Machadová není kompetentní, i když dala opakovaně najevo, že je připravena vládnout.
Největší obavy vyvolávají slova amerického prezidenta, že USA dočasně zemi povedou. Vůbec není jasné, jak by to dělaly. Máme si představovat, že budou někoho vodit v Caracasu z Bílého domu jako loutku? Nebo chtějí poslat do Venezuely americké vojáky a zadělat si do budoucna na další Vietnam? To by bylo porušením všech zásad, že Trump války končí a americké vojáky vrací domů.
I když většina Venezuelanů nechce Madura, neznamená to, že stačí zadržet diktátora a režim se zhroutí jako domek z karet, že je to jen prázdná slupka. Venezuelská mocenská struktura je nedotčená. Možná se nějaká její část bude ochotná domluvit, a není to tak, že by ve Venezuele neexistovali voliči Sjednocené socialistické strany Venezuely. Nostalgie po Hugo Chávezovi, který zaváděl socialismus, přetrvává. Navíc únos prezidenta rozhodně nezvýší oblibu Spojených států, která u obyvatel v Latinské Americe nikdy nebyla vysoká, takže se lidé mohou srotit za stávajícím vedením. Varovný je případ Srbska, které bylo nakonec zahnáno do náruče Moskvy.
Úder na Venezuelu je podobně jako další akce Donalda Trumpa spektakulární. Ovšem to, co slibuje, je nereálné, i když by se podařilo nahradit Madurův režim nějakým proamerickým. Asi by dosáhl návratu části venezuelských emigrantů, i když ne všech.
Stejně tak drogy nepřestanou po pádu Madura proudit do USA a Evropy, kde jsou jejich konzumenti, protože je to ohromný obchod. Navíc není potvrzené, že by Maduro stál v čele nějakého narkokartelu, jak tvrdí americká administrativa. Venezuela není ani hlavním zdrojem drog proudících do USA. O tom svědčí i útoky na čluny pašeráků drog. Hodně jich bylo podniknutých u východního pobřeží Pacifiku, u kterého Venezuela neleží.
Už nyní venezuelské vedení nekontroluje část svého území, kde působí různé bojůvky a narkokartely. Těžko si představovat, že by je nová vláda dokázala ovládnout, protože musí především dát dohromady zplundrovanou zemi. V sousední Kolumbii to trvalo desítky let, než se podařilo porazit FARC.
Trumpovy řeči o tom, jak se Venezuela bude mít dobře, když budou její ropu těžit americké firmy, jasně ukazují neskrývaný zájem Washingtonu o venezuelské přírodní bohatství, jak tvrdí kritici Bílého domu. O ropě Trump mluvil, ale o demokratizaci země nikoli.
Přestože o legitimitě prezidenta Madura lze docela dobře pochybovat, jde jednoznačně o flagrantní porušení mezinárodního práva a Charty OSN. Jde o útok na svrchovanou zemi, jejíž nejvyšší představitel byl odvlečen do zahraničí.
Krok jasně ukazuje, že si USA považují Latinskou Ameriku za svůj zadní dvorek, kde si mohou dělat, co chtějí. To není dobrá zpráva.