Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Umění skončit - Zdeněk Hostomský

3. 8. 2021, 11:28
Novinky, Zdeněk Hostomský

Konec koronavirové epidemie spojený s rozvolněním je náš cíl, ale jak jej dosáhnout? Restriktivní opatření mají vlastní život a dynamiku. Ve většině světa se čeká příliš dlouho, než se zavedou, a promešká se definované období počínající epidemie, kdy důsledný a krátký lockdown může být pro zmírnění průběhu epidemie nejúčinnější.

Foto: Petr Horník, Právo

Zdeňek Hostomský

Článek

Na druhé straně rozvolňování, po mnoha měsících strádání a ekonomických ztrát, má podobnou tendenci k setrvačnosti a vyčkávání, vedenou přílišnou opatrností, alibismem politiků a averzí k jakémukoli riziku, byť hypotetickému.

Právě proto obdivuji politickou odvahu britského premiéra Borise Johnsona, který vyhlásil den svobody a od 19. července zrušil v Anglii veškerá restriktivní opatření.

Argumentoval účinně: Teď je ta správná doba k rozvolnění – děti jsou na prázdninách, a pokud budeme čekat déle, v chladnějších měsících bude mít virus výhodu.

Musíme být sice ve střehu, ale můžeme se opřít o náš program očkování, který významně oslabil propojení mezi počtem nakažených a počtem těžkých příznaků nemoci často končící smrtí.

To je ten hlavní vědecký argument, který ukazuje, že současný nárůst počtu nakažených nevede automaticky k zahlcení nemocnic.

A navzdory předpovědím kritiků denní počet nakažených se během prvního týdne od zrušení restrikcí výrazně snížil – z kolem 50 tisíc nakažených na méně než 30 tisíc. Británie si tak na sebe bere roli průkopníka a je to cenná služba pro nás všechny.

Podobné odvážné kroky udělali už před pěti měsíci guvernéři některých států USA a byli za to z mnoha stran silně kritizováni.

Ukázalo se ale, že ve státech Texas a Mississippi od rozvolnění v březnu počet případů nakažení i úmrtí nejenže nestoupal, ale postupně klesal.

Mírný nárůst počtu nakažených (zatím, naštěstí, nikoli úmrtí) pozorovaný v posledních týdnech asi souvisí s příchodem nakažlivější varianty delta, která nyní představuje 83 procent všech nákaz v USA.

A jak jsme na tom my v Česku? Podle statistik máme dokonce vůči všem zmíněným odvážným státům určité výhody.

Británie je sice proočkovanější než my (69 procent versus kolem 50 procent oběma dávkami u nás), ale my jsme měli to štěstí či spíše neštěstí, že jsme prošli velkou vlnou infekce, několik milionů lidí bylo viru exponováno a získalo tak přirozenou imunitu, a tyto lidi je nutno k počtu očkovaných připočíst.

Čili, řečeno slovy Johnsona, když nerozvolníme teď, tak kdy? Postavme se k podzimu čelem. Nejlepší obranou proti nakažlivější variantě delta je očkování. Jak trefně poznamenal starosta New Yorku Bill de Blasio, vakcína je kanón a roušky jsou pouhé pistolky na hrášky.

A neopakujme minulé chyby, zejména uzavření škol. Umožněme dětem kvalitní vzdělání se sociálními kontakty a nenuťme je nosit roušky.

Statistiky ukazují, že děti nejsou ve školním prostředí účinnými přenašeči. Pokud se koronaviru obávají učitelé, už dávno se mohli nechat očkovat.

Takže neváhejme. Máme možnost se vrátit k plnohodnotnému životu, který sice nikdy není bez rizik, ale je svobodný a v naší režii.

(Autor je ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR)

Reklama

Související témata:

Výběr článků