Článek
Tedy mezi námi – byl to běženec a šel s ním celý „národ“. Přitáhli dle pověsti od východu. Byli to trochu chudáci a oběti válek a hladu, trochu dost ekonomičtí migranti (i když teda chystali se na práci, ne na dávky) a taky „vpředu i vzadu chránili dlouhý zástup ozbrojení muži na koních“ a nesli si s sebou svoje náboženství, zvyky a bojechtivost.
V pověsti se taktně přechází problém, zda tu už náhodou někdo nebydlel. No bydlel, ale keltské obyvatelstvo bylo dost zdecimované germánskou nadvládou a zejména hunskými vpády. Čechové byli udatní, soudržní a dnes máme převládající slovanské geny. Na Kelty si můžete zahrát v táborové hře.
Naše média celý týden (opět) přetřásají otázku, zda jsou dnešní masoví migranti hodní chudáci, kteří prchají před válkou, ekonomičtí migranti, kteří si jedou pro dávky do Německa, nebo fanatičtí islamisté, kteří mají pocit, že jsou nám nadřazení a chtějí nás zotročit.
Jak to tak bývá, bude to od každého trochu.
Ale hlavně bychom se měli starat, jak jsme na tom my sami. Jak jsme zdecimovaní a čím. Máme ještě vůbec společně sdílené hodnoty západní demokracie nebo toho, co z ní zbylo? Vychováváme třeba ve školách mladé lidi v duchu úcty k tradicím, vlastenectví, odvahy hájit právo na názor, na majetek, na svobodu… tedy v duchu křesťanského desatera?
Ne.
Dominuje celoevropský nihilismus – „nejsou žádné hodnoty, vše je možné“.
Národní státy jsou polofašounský přežitek a musí být nahrazeny něčím novým a lepším.
Česká republika (i ostatní země) jsou jen částí souručenství Evropské unie (např. český Školský zákon doslovně uvádí jako cíl vzdělávání „pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku…“) a víceméně existují jen z ohledu na jakési historické konotace.
Státy jsou rozparcelovány na nesmyslné samosprávné kraje – to je skvěle oslabuje. Ty státy, ne ty kraje.
Každá druhá věc je „nezávislá“ – platí to sice stát (občané platící daně), ale zástupci občanů o tom nemohou rozhodovat. Čím dál více státní agendy řeší aktivisté a neziskovky. Média jsou odtržená od názorů normálních lidí, ale svou roli zejména v denunciačních kampaních a likvidaci nepohodlných zvládají dobře.
Roste role soudů a jejich rozhodnutí. Skoro vše se dá ještě zvrátit. Neboli když něco nejde prohlasovat (lidé jsou drtivou většinou proti), rozhodne to soud usnesením. Soud se nemusí nikomu zpovídat, protože je soud.
Není příliš jasné, co většina úspěšných politických stran chce ve střednědobém horizontu. Neřešíme naše problémy, ale globální: dvacet metrů odsud bydlí stařičká paní, ale nepůjdeme jí nakoupit a nasekat dříví, přispějeme složenkou na školu uprostřed Afriky.
Prezident republiky musí být zatažen do každodenní politiky a útoků, aby zanikl další symbol státu. Pokud se tedy nepodaří zvolit někoho, kdo by ten stát ničil sám a byl proto médii oblíben.
Nenávidět a umlčovat se musí každý s jen trochu odlišným názorem.
A tedy s trochou nadsázky: Jsme ještě aspoň trochu soudržný a životaschopný slovanský kmen, který praotec Čech přivedl do téhle krásné země? Sdílíme společné základní hodnoty a přání? A jestli ne – jak chceme čelit případným hrozbám agresivních a ideově pevných jiných civilizací?
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
A hlavně proč?