Článek
Rizikovou situaci si Česko ještě zhoršuje pojetím zahraniční politiky - a není řeč jen o zbytečném sporu mezi prezidentem a vládou, kdo bude zemi reprezentovat v Turecku.
Členské země na summitu potvrdily - navzdory některým výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa - neochvějný závazek kolektivní bezpečnosti podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Trump dokonce po summitu řekl novinářům: „V místnosti bylo hodně jednoty.“
Spojenectví s USA zůstává pevné, ale mění se. Jak řekl nedávno šéf NATO Mark Rutte, je to přechod od nezdravé vzájemné závislosti ke zdravému partnerství.
„V roce 2025 evropské členské státy NATO a Kanada navýšily své investice do klíčových obranných potřeb o více než 139 miliard dolarů. Tyto investice přinášejí schopnosti, které potřebujeme, a zároveň posilují naši průmyslovou základnu a odolnost,“ stojí v závěrečné deklaraci z jednání a jsou to věty, které před summitem opakoval Rutte Trumpovi i všem členům aliance.
NATO také opět potvrdilo podporu Ukrajině - včetně vojenské a finanční. Letos to bude za 70 miliard dolarů (1,7 bilionu korun), stejně tak v roce příštím. Nejde o úplně nové peníze, ale především o potvrzení pomoci: „Spojenci jsou jednotní ve své neochvějné podpoře Ukrajiny při obraně její svobody, svrchovanosti a územní celistvosti,“ stojí v deklaraci.
Proč? Tajné služby členských zemí varují před agresí Ruska dál na západ. Němci tvrdí: „V nejlepším případě Evropa prožívá studený mír, který se může kdykoli zvrtnout v násilnou konfrontaci.“ A zcela aktuální strategický dokument nizozemského ministerstva obrany uvádí, že až skončí válka na Ukrajině, Rusko by mohlo do roka zahájit omezenou vojenskou operaci proti některé ze členských zemí NATO. Proto.
Všichni zástupci členských zemí aliance tomu rozumí. I Ukrajina před několika lety podcenila ruskou hrozbu. Šéf armády po napadení Ukrajiny v únoru 2022 Valerij Zalužnyj o tom nedávno mluvil v Praze. A varoval, aby ostatní země neopakovaly ukrajinskou chybu, protože ta za ni zaplatila cenu nejvyšší: životy ukrajinských vojáků i civilistů. Proto.
Proto všechny členské země NATO v Ankaře potvrdily, že budou nejpozději v roce 2035 dávat 3,5 procenta HDP na tvrdé obranné výdaje a 1,5 procenta na infrastrukturu. Vědí proč. Všichni.
SPD Toma Okamury přitom stále tvrdí, že dvě procenta na obranu stačí a Ukrajině na vojenskou podporu nedá Česko ani korunu. Buď tedy bude Česko spolehlivým členem NATO, které jediné je schopné garantovat bezpečnost země, životy jejích občanů, nebo bude mít vliv na zahraniční a obrannou politiku Okamurova SPD. Jedno vylučuje druhé.
A Macinka? Zatáhl premiéra Andreje Babiše do nesmyslného domácího politického souboje s prezidentem. A na celé čáře prohrál. Přesněji řečeno - prohráli.