KOMENTÁŘ: Spal/a s vámi? Můžete prznit – Pod svícnem

Soud sice uznal, že Anička byla dva roky znásilňována, vydírána a byla součástí dětské pornografie, kterou její otčím sdílel. Nicméně poprvé k tomu došlo z její strany dobrovolně, takže je to vlastně polehčující okolnost. Prosím?

V několika dílech našeho podcastu (mj. s psychology Radkem Ptáčkem nebo Tomášem Kvapilíkem) se pozastavujeme nad duševní zralostí v rámci sexuality mladistvých. Jste-li navíc otčímem, je morálně poněkud na štíru spát s nevlastní dcerou.

Nicméně opak si myslí Krajský soud v Brně, který ve svém rozsudku říká, že je to spíše chyba na straně mladistvé a pána neshledává predátorem či agresorem. A já se ptám: Jak lépe definovat predátora než někoho, kdo si uchovává na oběť pornografický materiál, vydírá ji a znásilňuje navíc z pozice autority - tedy otčíma?

Bagatelizace a viktimizace nejhrubšího zrna. Kdo jiný než velectěný soud má vědět, že znásilnění je znásilnění. Bez žádných „ale“. To pak tedy neexistuje ani znásilnění v manželství? Nebo je to znásilnění, „ale jenom tak trošku“? To je velmi nebezpečný narativ.

Když soud potřebuje, tak je pán tatínek a živitel rodiny. Když se to nehodí, tak je to v podstatě cizí člověk, co šel jen kolem a byl sveden.

Co to znamená? Jaký vzkaz to dává společnosti? Pokud se s někým vyspíte, riskujete, že si to tajně nafotí a bude vás tím vydírat. A pak vás může dva a půl roku několikrát týdně znásilňovat.

„Nebylo možno odhlédnout ani od toho, že prvotní impulz k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené. A bez tohoto by s vysokou mírou pravděpodobnosti ke spáchání trestné činnosti obžalovaným vůbec nedošlo. Obžalovaný by si nemohl pořídit žádné fotografie ani videozáznam z jejich intimních styků, neměl by tak prostředek, kterým by poškozenou vydíral, aby ji donutil k pokračování v jejich sexuálním vztahu,“ stojí v rozsudku.

V odůvodnění rozsudku soud několikrát opakuje nejen to, že k prvotnímu kontaktu s pachatelem došlo ze strany poškozené, ale podtrhuje také její úmysl pomstít se její matce. Namísto délkou a četností trestného jednání (znásilňování až pětkrát týdně po dobu 2,5 roku) se soud zabývá počáteční dobrovolností styku a úmyslem poškozené, který je vnímán negativně.

Soud vykresluje poškozenou jako patnáctiletou dívku, která svádí nevlastního otce, aby se pomstila matce. Věk poškozené přitom hraje v její neprospěch. Pokud by se jednalo o dospělou ženu, soud by nejspíš přešel počáteční dobrovolnost styku jednou zmínkou o této skutečnosti.

V rozsudku se ovšem dovídáme, že poškozená k trestné činnosti alespoň částečně přispěla. Pokud by pachatele nesvedla, ten by si nemohl pořídit video, kterým ji následně vydíral.

Soud ignoruje dynamiku sexuálního násilí a asymetrii vztahu poškozené a pachatele. Ten by si bez videa zachycujícího pohlavní styk našel jiný důvod, aby ji vydíráním přiměl k sexu.

Soud nedává do souvislostí neutěšenou situaci v rodině poškozené, roli pachatele jako blízké osoby a vysokou společenskou škodlivost jeho jednání.

Pachatele soud vykresluje jako člověka, který sice morálně pochybil – jednáním, které naplnilo podstatu hned tří trestných činů, ale k provinění se přiznal a od toho okamžiku se snaží o nápravu. Velký důraz soud klade na finanční závislost celé rodiny na pachateli, který má být důsledný ve splácení svých finančních závazků, mimo jiné exekucí.

Soud uvádí: „Nejedná se a priori o násilníka, devianta či sexuálního predátora.“

Toto konstatování vychází z mýtu o pachateli sexualizovaného násilí jako o deviantním, nenormálním jedinci, který je zavržený společností. Je těžké si představit, kdo jiný by měl být sexuálním predátorem než pachatel, který svou nezletilou nevlastní dceru dva a půl roku různými způsoby vydíral a nutil k sexu.

Podle popisu skutku soud ukládal trest až za 650 znásilnění nezletilé. Skutečnost, že se nejednalo o fyzické násilí, ovšem svědčí ve prospěch pachatele, neboť ten v očích soudu není a priori násilník.

Přehnaný důraz na polehčující okolnosti v tom smyslu, že pachatel finančně zajišťuje rodinu, přitom kritizuje například GREVIO (skupina expertů proti násilí na ženách a domácímu násilí při EU - pozn. aut.).

Pro uložení trestu je také důležité, že soud vycházel z neaktuálních závěrů znaleckého zkoumání. V mezidobí se stav poškozené podle dostupných informací výrazně zhoršil, když se měla několikrát pokusit o sebevraždu.

Tak neděkujeme za ten netrest. A není zač. Víme.

Komentář vznikl s přispěním spoluzakladatelky spolku Bez trestu Kristýny Benešové.