Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Sněmovní Válka Roseových – Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Opozice se opět pokusila svrhnout vládu, i když věděla, že nemá šanci. Důvod byl tentokrát tak slabý, že bylo jasné, že se k ní nikdo nepřidá. Naopak koalice působí ve Sněmovně stále jednotněji. Opět šlo jen o soubor naschválů, který nic nepřináší.

Foto: Novinky

Alex Švamberk

Článek

Pokus o vyslovení nedůvěry byl jen dalším střetem v žabomyší válce mezi vládou a opozicí, kdy jsou všichni zabetonováni ve svých pozicích a jen si dělají naschvály. Opozice si stěžuje, že mnozí její poslanci neměli možnost promluvit před schvalováním balíčku úsporných opatření, protože vláda opět stanovila pevný termín hlasování.

Že by se měl mít právo vyjádřit každý poslanec, je pravda, jenomže někteří lídři opozice se délkou projevů, které ani náhodou nejsou k věci, snaží trumfnout Fidela Castra. Nutné je také poznamenat, že opozice zamítla možnost diskutovat i po vyhrazených hodinách, protože třetí čtení se mají konat ve středu a v pátek do dvou – a přes to vlak nejede.

Zapomíná přitom, že ona jednala přesně stejně. I Babišova vláda stanovila v roce 2019 pevný termín hlasování o daňovém balíčku, přičemž Zbyněk Stanjura hrozil podáním k Ústavnímu soudu. ANO si dlouhodobě stěžovalo na obstrukce, které tehdy hájil Petr Fiala (Stanjura mimo jiné za Sobotkovy vlády pronesl ve Sněmovně nejvíce slov). V lednu 2016 si Andrej Babiš dokonce v Otázkách Václava Moravce stěžoval, že třetí čtení k EET trvalo 30 hodin a Kalousek mluvil čtyři hodiny o Vrběticích. Zmiňoval přitom, že v Německu může třetí čtení trvat jen 90 minut. Dokud nebyl v opozici, tak označoval Sněmovnu za žvanírnu. Teď na svá slova zapomněl.

Andrej Babiš v Otázkách Václava Moravce v lednu 2016Video: Česká televize

Za současného stavu je přitom docela jasné, že tento kabinet dovládne, to by se musela objevit záležitost úplně jiného kalibru, než je pseudokauza se šifrovaným telefonem Víta Rakušana.

Do voleb to budou ještě dva roky a koalice i opozice by se měly konečně domluvit na nějakých pravidlech, která by neblokovala práci parlamentu. To neznamená neosbstruovat, nebránit se zuby nehty přijetí zákonů, které opozici vadí. Ale nedělat si neustálé naschvály v této nekonečné „Válce Roseových“, kde se každý jen snaží vytočit protistranu.

Pokud předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová dá na síť X fotku, jak stojí se zaťatými pěstičkami u boxovacího pytle, který dostala k narozeninám od kolegů, s tím, že po projevech opozičních politiků by přišel vhod, není to vtipné a svědčí to o její úrovni. To není předsedkyně na výši, decentně řečeno.

Pětikoalice by si měla uvědomit, že domluvu na novém řádu Sněmovny potřebuje i ona. Nezdá se, že by příští volby vyhrála. Její popularita padá, mnohé volební sliby se jí nedaří plnit a někteří její členové neprokázali bůhvíjaké schopnosti. Kdyby už byly vypsané kurzy, sázka na výhru ANO by byla bez nebezpečí, i když asi ne moc výnosná. Oba bloky v dolní komoře by si proto měly nastavit jasnější pravidla práce, aby se nemuselo ve Sněmovně nocovat a aby se jednání nevlekla dlouhé hodiny jen kvůli tomu, že je potřeba něco oplatit druhé straně.

Nejde však jen o jednání ve Sněmovně, ale především o to, aby hlavním programem jedné vlády nebylo jen rušení toho, co zavedla ta předchozí.

Reklama

Výběr článků

Načítám