Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Proč Rusko nevymění území za mír – Jan Lipavský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Před 55 lety začalo půl milionu vojáků převážně sovětské armády obsazovat Československo. Tanky rozdrtily sen velké části občanů o pražském jaru – sen o tom, že komunismus je možné reformovat a v zemích ovládaných Moskvou se lidé mohou těšit svobodě projevu a za své názory nemusí být vyhazováni ze škol a zaměstnání, či dokonce sedět ve vězení.

Foto: Novinky

Jan Lipavský

Článek

Až do 21. srpna se lidé ujišťovali o tom, že Kreml přece nemá důvod proti naší vládě posílat armádu, když nikdo neuvažoval o opuštění tehdejšího sovětského vojenského ani hospodářského paktu a komunistická strana a její vedení nebyly v zemi nikdy populárnější.

Vládci Kremlu měli hrůzu z toho, že by svobodu slova mohli požadovat i obyvatelé Sovětského svazu. Za riskantním rozhodnutím o okupaci naší země byl právě strach ze svobody a její nakažlivosti.

Leonidu Brežněvovi před půlstoletím tento krok v podstatě vyšel – nepodařilo se sice instalovat připravenou loutkovou vládu, ale puč Kreml fakticky provedl. Tehdejší komunistické vedení se rozhodlo zemi před cizími vojáky nebránit a poté, co ho Sověti unesli do Moskvy, se podřídilo zcela.

V případě Ukrajiny dnešní Rusko přemýšlí stále stejně jako před 55 lety – bojí se svobody slova, plurality názorů a svobodných voleb, které Ukrajinci již přes 30 let ctí. Vladimir Putin pochopil, že výhrůžkami a vydíráním ukrajinskou touhu po svobodě nezastaví a jedinou možností je rozdrtit ji silou.

Chtěl zopakovat Brežněvův úspěch a provést puč, zemi rychle obsadit a zřejmě i rozdělit. To se mu nepovedlo, jelikož Ukrajince podcenil a ti již rok a půl statečně svoji zemi před cizími tanky hájí.

Ukrajina se dlouhodobě neobejde bez vojenských dodávek a další pomoci Západu, a nasnadě je tedy otázka, zda by nebylo pro všechny lepší, aby byl s Kremlem dojednán mír výměnou za teritoriální ústupky z ukrajinské strany.

Takto koupený mír by ale nefungoval, a navíc by byl nebezpečný pro budoucnost celé Evropy. Rusko a další totalitní země si nesmí zvyknout, že hranice států je možné měnit silou. To by vedlo k dalším válkám na kontinentu. A bylo by naivní se domnívat, že by Rusko ve své válce proti ukrajinské nezávislosti nepokračovalo.

Ostatně od odstoupení Sudet Hitlerovi takzvanou Mnichovskou dohodou v roce 1938 do okupace zbytku Československa neuplynulo ani půl roku a do začátku druhé světové války ani ne rok.

Vládcům Kremlu totiž v posledku nejde ani o Krym, ani o východní, ani o jižní Ukrajinu. Tato válka je o hodnotách a o ruském strachu ze svobody slova a svobodných voleb. Tento strach je u ruských vládců téměř neměnný a nemůže být ukojen žádným územím ani ústupky. Jedinou naší obranou před ním je aktivní podpora Ukrajiny a podpora jejího přijetí do NATO a EU. Rusko si totiž na silnější nedovoluje.

(Autor je ministr zahraničních věcí za Piráty)

Reklama

Výběr článků

Načítám