Článek
Nejde o nějakou náhodu, kdy by selhalo navádění dronu. Nelze to označit za incidenty nebo za pouhé provokace, kdy někdo zkouší, kam až může zajít. Jde o cílené útoky, akt agrese, protože věci se mají nazývat pravými jmény. Tak jako někdo vážící 140 kg není oplácaný, ale objektivně tlustý a zatěžuje mu to zdraví, tak jako ruská speciální vojenská operace na Ukrajině je válka, tak potápění lodí je jasný čin vojenské agrese. Proto je potřeba rychle reagovat, aby se to už neopakovalo.
K něčemu takovému je nutné jasně pojmenovat, o co jde. Toto je nepřípustný útok na lodě ve výlučných ekonomických zónách Bulharska a Rumunska, které navíc opakovaně čelilo narušení svého vzdušného prostoru. Reagovat by mělo nejen NATO, ale i EU a samozřejmě by se to mělo dostat na jednání Rady bezpečnosti OSN. Ta je sice obecně bezzubá a dvojnásob v případě Ruska, které v ní má právo veta, ale Moskva nemá ráda, když je pranýřována. Ono je ve světě dost zemí, které a priori nemají rády Západ, a tak fandí Rusku, ale útoky na lodě jsou i pro ně už za čárou.
Musíme mít na paměti, k čemu takové útoky na lodě mohou vést. A musí se to připomenout pachateli. Když v roce 1917 zahájilo Německo neomezenou ponorkovou válku, vedlo to ke vstupu USA do války na straně Dohody.
Rusko potřebuje vidět, že mu jeho akce neprocházejí, což neznamená s ním válčit. Musí se mu však dát jasně najevo, že se musí krotit. Že není dovoleno vše jen kvůli tomu, že má jaderné zbraně. Že jsou určité nepřekročitelné linie.
V dobách, kdy Rusku nadbíhají USA, je to těžké, protože se Kreml cítí na koni. Ale kritizovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vyzývat ho, aby se mírnil ve výrocích o USA, je chybou. Snažit se najít způsob, jak za každou cenu dobře vycházet s Donaldem Trumpem, nemá cenu. Americký prezident se sice docela často dá přesvědčit k nějakým ústupkům, ale moc dlouho u toho nevydrží a klidně otočí kormidlo. I tady je potřeba si přiznat realitu. To neznamená ho provokovat a dráždit, ale i on potřebuje vidět, že jsme sice spojenci USA, ale máme také své zájmy. Jedním z hlavních je bezpečnost.
Ale současně je nutné si i v jeho případě uvědomovat, že je dávno za zenitem. Neudrží pozornost, neumí pružně reagovat, nedokáže vyhodnotit situaci, jak ukázal útok na Írán, chybí mu koncepce, nechává s sebou manipulovat a jeho ceněná nevypočitatelnost se mění v chaos. Prostě je dávno zralý na důchod. Bohužel má proti sobě jiného zabejčeného muže v důchodovém věku.
Evropa se přes všechny problémy musí probrat, postavit se na nohy a reagovat. Ne čekat, jestli pro ni náhodou nebude u stolu místo.
